Implementace žákovského/studentského parlamentu do života školy

VP1/1 Pro vedoucí pedagogické pracovníky

Projekt Žákovský/studentský parlament jako efektivní nástroj pro rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu

Implementace žákovského/studentského parlamentu do života školy – pro vedoucí pedagogické pracovníky, Mgr. Jaroslav Goj


Všechny moduly e-learningu jsou licencovány pod licencí Creative Commons [BY-SA].Licenční podmínky navštivte na adrese creativecommons.org
  1. Tato prezentace slouží jako učební materiál k vzdělávání v oblasti demokratické výchovy žáků základních a středních škol.
  2. Vede k prohloubení vědomostí, které pedagog potřebuje k úspěšné realizaci školního parlamentu. Slouží jako mustr k založení, rozběhnutí a vedení školního parlamentu.
  3. Má pomoci motivovat nejen žáky, ale i ostatní pedagogy a nepedagogické pracovníky k aktivní účasti ve školním parlamentu.
  4. Jejím úkolem je ukázat přínos zřízení školního parlamentu na škole, cílem je přesvědčit pedagogy, že školní parlament není práce navíc, ale že jim pomůže lépe spolupracovat s žáky, a naopak jim jejich práci usnadní.
  5. Vzhledem ke klesajícímu zájmu, hlavně mladých lidí, podílet se na politickém životě v naší zemi, má vzdělávání v oblasti demokratické výchovy žáků stále větší význam.
  6. Jedním z hlavních úkolů zřízení školního parlamentu na školách je ukázat žákům smysl spolupodílení se na rozhodování a částečně i vedení školy jako instituce, ve které tráví čas.
  7. Školní parlament je skvělá možnost, jak jim ukázat, jak je důležité zajímat se o dění kolem nich a mít možnost toto dění ovlivňovat.
  1. Práce ve školním parlamentu jim snad ukáže důležitost zapojit se v dospělém věku do politického života v České republice a zlepší život v naší zemi.
  2. Volby jsou nejdůležitějším principem demokracie. Podle toho, do kterých úřadů volíme své zástupce, rozlišujeme několik druhů voleb: parlamentní, senátní, prezidentské, komunální (neboli obecní) a volby do Evropského parlamentu.
  3. Volby v České republice jsou založeny na zásadách všeobecnosti, tajnosti a rovnosti hlasů. Volební právo má každý občan starší 18 let.
  4. Jedním ze zájmů občanů našeho státu je rozhodování ve své zemi – volby.
  5. Volby jsou jedním ze způsobů, jakým občané vyjadřují svou vůli o usměrňování společnosti, ve které žijí.
  6. Nemusíme se vždy vyjadřovat přímo k jednotlivým záležitostem, ale právě VOLEBNÍ PRÁVO nám umožňuje vybírat své zástupce do zastupitelských úřadů, anebo můžeme sami do těchto úřadů kandidovat.

Obsah

  1. Co je to školní parlament
  2. Osoba pedagoga
  3. Jak se připravit na zahájení školního roku
  4. Volby
  5. Pravidla parlamentu
  6. Jednací řád
  7. Oficiální uvedení do úřadu – podepsání smlouvy
  8. Aktivity parlamentu
  9. Metody práce školního parlamentu
  10. Cíle školního parlamentu
  11. Možnosti spolupráce parlamentu
  12. Hodnocení práce parlamentu
  13. Seznam použité a doporučené literatury

I. Co je to školní parlament

Kdo se stává členem školního parlamentu?
Školní parlament je ustanoven ze zástupců 3. až 9. tříd ZŠ a 1. až 4. ročníků SŠ.
Kdo koordinuje školní parlament?
Pravidelně se schází a koordinuje ho dospělá osoba z řad pedagogů.
Co patří mezi hlavní cíle školního parlamentu?
  1. Školní parlament hledá cesty k odstranění problémů, jež se ve škole vyskytnou, a zaručuje realizaci nalezených řešení
  2. Vymýšlí, plánuje a realizuje nejrůznější vylepšení školního života, je živou součástí školy a podporuje demokratickou atmosféru a pozitivní školní klima
  3. Je komunikačním mostem mezi žáky, učiteli a vedením školy

I. Co je to školní parlament

  1. Je diskusní fórum školy, ve kterém se žáci vyjadřují k záležitostem týkajícím se školy
  2. Umožňuje žákům aktivně se zapojovat do života školy
  3. Jeho náplní je také komunikovat s vedením školy a s pedagogickými pracovníky, a zároveň předkládá připomínky a náměty ze tříd, informuje žáky o dění ve škole
  4. Je prostor pro zapojení žáků do života školy
  5. Podporuje zodpovědnost žáků za vlastní vzdělávání a umožňuje jim tak podílet se na chodu školy
  6. Zástupci školního parlamentu se pravidelně setkávají na pracovních schůzkách, na nichž přednášejí návrhy a připomínky svých spolužáků ke vzdělávacímu procesu, školnímu prostředí a vzájemnému soužití
  7. V školním parlamentu se scházejí vybraní žáci a pod vedením koordinátora se snaží změnit školu tak, aby se v ní všichni cítili lépe

II. Osoba pedagoga

  1. Jedná se o pedagoga, který má VŠ vzdělání a praxi v oblasti vzdělávání nebo práce s dětmi.
  2. Musí dobře rozumět všem procesům, které se odehrávají přímo ve školním prostředí.
  3. Musí vědět, jak se definuje obsah modulu, provádí hodnocení výsledků.
  4. Měl by být obeznámen se všemi problémy, které běžně řeší současný učitel.
  5. Měl by mít teoretické znalosti z oblasti humanitních věd.
  6. Pedagog musí bojovat proti předsudkům ze strany vedení školy a s malou motivací u žáků.

Pro projekt školního parlamentu je osoba pedagoga nejdůležitější ve dvou oblastech:

  1. Třídní kolo voleb.
  2. Zapojení do výborů školního parlamentu.

Třídní kolo voleb

  1. To je zcela v kompetenci třídního učitele a probíhá v rámci konkrétní třídy.
  2. Třídní učitel společně s koordinátorem musí žáky seznámit s celým projektem a dalším fungováním školního parlamentu.
  3. Na něm hodně záleží, jaký vzbudí u žáků zájem o školní parlament a práci v něm.
  4. Motivace k zapojení žáků nejen do třídního kola voleb, ale i k pozdějšímu kladnému přístupu k projektu je velmi důležitá.
  5. Jestliže žáci vycítí z třídního učitele nezájem a pasivitu, budou i oni přistupovat ke školnímu parlamentu laxně a s despektem.

Zapojení do výborů školního parlamentu

  1. Pro zlepšení fungování školního parlamentu je dobré zapojit co největší počet žáků a rozdělit práci a kompetence tak, aby nespadaly na bedra jen několika jedinců, kteří pak nebudou mít šanci ji zvládnout.
  2. Právě výbory zřízené při školním parlamentu tuto funkci splňují.
  3. Zde se nachází prostor pro učitele konkrétních předmětů, aby se zapojili do projektu a pomohli vedoucím pracovníkům, a hlavně koordinátorovi při práci školního parlamentu.

III. Jak se připravit na zahájení školního roku

  1. Před zahájením školního roku je třeba seznámit učitelský sbor, vedení školy i nepedagogické pracovníky s projektem školního parlamentu.
  2. Tento úkol zajistí koordinátor ve spolupráci s vedoucími pracovníky školy.
  3. Hlavní role spočívá na koordinátorovi, vedení školy je spíše garantem a záštitou projektu.
  4. Nejlépe v přípravném týdnu musí dojít ke schůzce koordinátora s učitelským sborem a nepedagogickými pracovníky.
  5. Už před zahájením školního roku musí být všichni seznámeni s projektem a s rolí, kterou v něm budou zastávat.
  6. Hlavně třídní učitelé musí znát termíny a způsob voleb, aby mohli hned v prvních hodinách nového školního roku připravit žáky na volby a další fungování školního parlamentu.

IV. Volby

  1. Volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kterým žáci vybírají ze svých řad zástupce do školního parlamentu
  2. Volby do školního parlamentu se budou skládat ze dvou částí
  3. Nejprve proběhne třídní kolo voleb
  4. Z tohoto kola vzejdou uchazeči do školního kola
  • Třídní kolo voleb
  • Školní kolo voleb
  • Propagace
  • Příprava voleb
  • Harmonogram voleb

    • IV. Volby

    1. Třídní kolo voleb

    1. Z třídního kola voleb, které proběhne v jednotlivých třídách školy, vzejdou kandidáti do školního kola voleb.
    2. Toto kolo je čistě v kompetencích třídy a třídního učitele.
    3. Koordinátor společně s vedoucími pracovníky školy pouze rozhodne o počtu kandidátů za jednotlivou třídu.
    4. Záleží na velikosti školy, počtu žáků ve třídách a kapacitních možnostech.
    5. Ideální by bylo, kdyby v školním parlamentu byla zastoupena každá třída a její zástupce mohl předkládat podněty ostatních žáků.
    6. Hlasování bude probíhat tajně a písemně.
    7. Každý žák napíše na volební lístek jednoho spolužáka, kterého považuje za vhodného člena školního parlamentu.
    8. Třídní učitel spočítá hlasy a seznámí třídu s výsledky.
    9. Zvolení zástupci se poté zúčastní celoškolních voleb do školního parlamentu.
    10. Z tohoto kola vzejdou zástupci školního parlamentu.

    IV. Volby

    2. Školní kolo voleb

    1. Celoškolní kolo bude probíhat ve volební místnosti pod dozorem volební komise.
    2. Žáci budou vybírat zástupce z každé třídy.
    3. Volba může probíhat za pomoci předem připraveného softwaru ve volební místnosti opatřené počítači
    4. Odkaz na hlasovací aplikaci, která je volně dostupná na internetu: https://classflow.com/cs/
    5. Hlasování probíhá tajně a je pouze jednokolové
    6. Výše uvedený systém voleb je příkladem, jak je možné volby uspořádat, a není dogmatem
    7. Každá škola si může nastavit svá kritéria!
    8. Také využití volebního softwaru je dobrovolné. Bude sice součástí projektu a volně stažitelný, ale ne každá škola má technické možnosti takto volby provést.

    IV. Volby

    3. Propagace — předvolební kampaň

    1. Každý zájemce o členství ve školním parlamentu musí dostat možnost se patřičným způsobem prezentovat.
    2. Předvolební kampaň by měla probíhat podobně jako ve skutečných volbách. Kandidáti mohou použít plakáty, spoty nebo mítinky. Mohou použít i internet, Facebook, školní noviny nebo jiná média.

    IV. Volby

    4. Příprava voleb

    1. Po stanovení data voleb, musí být ustanovena volební komise.
    2. Té by se měli účastnit zástupci každé třídy a také někteří z učitelů a nepedagogických pracovníků.
    3. Vedení školy ve spolupráci s volební komisí zajistí přípravu volební místnosti.

    IV. Volby

    5. Harmonogram voleb

    • září — vyvěšení obecných informací o školním parlamentu
    • druhá polovina září — třídní kolo voleb
    • první polovina října — celoškolní kolo voleb
    • druhá polovina října — ustavující zasedání školního parlamentu
    1. Volby do školního parlamentu budou probíhat na začátku každého školního roku.
    2. Funkční období zvoleného zástupce je jeden rok, vede jej tedy ke svědomité a dobré práci a snaze přesvědčit ostatní o svém znovuzvolení.
    3. Opět záleží na vedení školy, jestli se rozhodne takto náročné volby organizovat každý rok.
    4. Je možné nechat dovolit pouze zástupce prvních ročníků a žáky, kteří se rozhodnou odstoupit z funkce, opustí školu, nebo budou z parlamentu vyloučeni.

    V. Pravidla parlamentu

    1. Koordinátor společně s vedením školy a členy školního parlamentu stanoví základní funkce parlamentu a jeho pravidla.
    2. První schůzka musí sloužit také k vymezení pravidel a kompetencí členů školního parlamentu.
    3. Ustavující schůze musí určit předsedu, jeho zástupce a také další důležité funkce pro fungování školního parlamentu, jako zapisovatele nebo ověřovatele zápisu aj.

    VI. Jednací řád

    1. Zvolení členové školního parlamentu si na svém prvním zasedání stanoví jednací řád.
    2. Jednací řád je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí výbory, skupiny a jednotky.
    3. Jde o nástroj upevňující demokratické principy ve skupině.
    4. Jednání musí mít jasná pravidla.
  • Ustavující schůze
  • Vedení schůzek
  • Program schůzek
  • Zapisovatel zápisu
  • Hlasování
  • Usnášeníschopnost
  • Ověřovatel zápisu

    • VI. Jednací řád

    1. Ustavující schůze

    1. Na první schůzce si členové parlamentu, mimo jednacího řádu, zvolí předsedu, jeho zástupce a společně s vedením školy a koordinátorem, určí pravidla fungování parlamentu
    2. Podle možností školy zvolí formy toho, jak bude školní parlament pokračovat
    3. Určí frekvenci schůzek, jejich formu, způsoby hlasování, počet výborů a jejich fungování

    VI. Jednací řád

    2. Vedení schůzek

    1. Je třeba ustanovit, kdo jednání povede a jakým způsobem budou ostatní členové vstupovat do diskuze.
    2. Jednání by měl vést předseda nebo jeho zástupce. Vedení se může ujmout i někdo z učitelů nebo se může řízení jednání střídat.
    3. Do jednání se mohou zapojovat všichni členové parlamentu, ale musí tak být po řádném přihlášení a nesmí si vstupovat do hovoru.
    4. Vše řídí pověřený zástupce, který určuje pořadí hovorů a stará se o dodržování pravidel.
    5. Do diskuze se mohou zapojit i hosté, kteří jednání parlamentu navštíví, ale jejich příspěvky jsou na pořadu až po příspěvcích členů parlamentu.
    6. Je také dobré hned na první schůzce určit, jestli se bude diskutovat od stolu nebo bude stanoveno místo, u kterého se bude hovořit.

    VI. Jednací řád

    3. Program schůzek

    1. Před každou schůzkou musí být vyhotoven program schůzky, který musí být zveřejněn alespoň tři dny před jednáním.
    2. Program musí být znám nejenom členům školního parlamentu, ale i všem ostatním, ať už žákům, pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům školy.
    3. Proto je třeba jej vyvěsit na předem stanovených místech v tištěné formě, ale i na webových stránkách školy.

    VI. Jednací řád

    4. Zapisovatel

    1. Ten musí vyhotovit zápis z každé schůzky školního parlamentu.
    2. Hlavně na prvních schůzkách by to měl být zkušený člověk, který tento úkol zvládne.
    3. Může se jednat i o někoho z učitelů, ten postupně zaškolí ostatní členy parlamentu.
    4. Zapisovatel se také stará o počítání a zapisování hlasů při hlasování školního parlamentu.

    VI. Jednací řád

    5. Hlasování

    1. Hlasování probíhá za pomocí hlasovacího softwaru, ale každý člen potvrdí své rozhodnutí zvednutím ruky, aby všichni věděli, jak se rozhodl
    2. Každý ze členů má možnost hlasovat pro, proti, nebo se zdržet hlasování
    3. Návrh je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou přítomných členů parlamentu
    4. Jestliže je schůzky přítomný sudý počet členů, má předseda dva hlasy
    5. Není-li přítomen předseda, přechází toto právo na jeho zástupce nebo na vedoucího jednání

    VI. Jednací řád

    6. Usnášeníschopnost

    1. Schůzka školního parlamentu je usnášeníschopná jen v tom případě, jestli je přítomná nadpoloviční většina jeho členů
    2. Jestli tomu tak není, schůzka může proběhnout, ale není možné schvalovat nové návrhy

    VI. Jednací řád

    7. Ověřovatel zápisu

    1. Na každé schůzce je také třeba určit ověřovatele zápisu, který svým podpisem schválí jeho pravdivost
    2. Ideálně by to měli být dva členové školního parlamentu
    3. Takto ověřený zápis bude opět zveřejněn v tištěné formě a na webových stránkách, tak jak tomu bylo u programu

    Jednací řád si může každá škola vytvořit sama, podle počtu členů školního parlamentu, prostor nebo možností, které jsou jim k dispozici.

    VII. Oficiální uvedení do úřadu — podepsání smlouvy

    1. Slavnostní slib

    VII. Oficiální uvedení do úřadu — podepsání smlouvy

    Slavnostní slib

    1. Na ustavující schůzce by měli všichni členové školního parlamentu složit slavnostní slib
    2. Ten bude vyhotoven i v písemné formě a každý ze zvolených členů jej stvrdí podpisem
    3. Podepsaný slavnostní slib by měl být oficiálně předán na ustavující schůzce školního parlamentu a tento akt by měl sloužit jako uvedení do úřadu školního parlamentu

    VIII. Aktivity, spolupráce, prosazování

    1. Žáci na svých schůzkách předkládají návrhy a náměty na zlepšení fungování školy
    2. Tím pomáhají k jejímu rozvoji a zlepšování
    3. Žáci mnohdy vidí problematiku školy a jejího prostředí jinak než učitelé nebo vedení
    4. Mohou prosadit záležitosti, které učitelé ani vedení nevidí, a také jsou jakousi zpětnou vazbou kontroly jejich fungování
    5. Mnohdy se mohou zapojit i do organizace akcí pořádaných školou a převzít na sebe míru odpovědnosti za jejich fungování
    6. Z pléna školního parlamentu mohou vyjít návrhy, které vedení ani učitele nenapadnou, ale pro žáky jsou zajímavé a potřebné

    Konkrétní nápady a návrhy

    1. O internetovém pokrytí společných prostor školy
    2. Zakoupení elektronického portálu s informacemi o škole
    3. Možnost výběru jídel ve školní jídelně přes internet
    4. Pořízení barevných nádob na třídění odpadů
    5. Podílet se na vytváření obědových pauz pro jednotlivé ročníky
    6. Navrhnout netradiční místa pro předávání vysvědčení
    7. Tipy na exkurze a výlety

    Konkrétní nápady a návrhy

    1. Velký význam mají výbory školního parlamentu
    2. Do nich se mohou zapojit i žáci, kteří nejsou členy parlamentu, ale mají zájem podílet se na chodu školy v konkrétní oblasti
    3. Při této instituci mohou vznikat např.:
  • Sportovní výbor
  • Kulturní výbor
  • Přírodovědný výbor

    • Konkrétní nápady a návrhy

    Sportovní výbor

    1. Mnoho žáků školy je výbornými sportovci a sport bývá jediným způsobem, jak na sebe mohou upozornit a zviditelnit se v rámci školy
    2. Většina škol se účastní různých sportovních soutěží, ať už v rámci města, okresu či kraje
    3. Sportovní výbor může koordinovat činnost školního týmů
    4. Může pomáhat učitelům TEV v nominacích, vyhledáváním hráčů v jednotlivých sportech
    5. Také v organizaci sportovních kroužků nebo turnajů v rámci školy
    6. Může navrhovat a pomáhat v doplňování sportovních pomůcek

    Konkrétní nápady a návrhy

    Kulturní výbor

    1. Tento výbor se může podílet na organizaci kulturních akcí školy
    2. Pomáhat s organizací akcí, jako je třeba karneval, den země, mikulášské nebo vánoční besídky
    3. Předkládat návrhy, na které divadelní představení, nebo filmy škola půjde
    4. Může se podílet na tvorbě a vydávání školního časopisu, fotografovat a pořizovat videonahrávky na akcích pořádaných školou, spolupracovat na tvorbě internetových stránek školy nebo založit školní TV

    Konkrétní nápady a návrhy

    Přírodovědný výbor

    1. V tomto výboru se mohou sdružovat žáci, kteří mají blízko k fauně a flóře
    2. Pod vedením učitelů biologie mohou provádět výlety do přírody, ZOO a chovných stanic
    3. Podporovat nebo adoptovat zvířata v ZOO nebo v přírodních parcích po celém světě
    4. Ve spolupráci s mysliveckým sdružením pomáhat s krmením zvířat v zimních měsících
    5. Mohou v prostorách školy chovat drobná zvířata nebo vybudovat terária či akvária s exotickými zvířaty, o které se pak budou starat a využívat je k výuce
    6. Mohou pěstovat různé plodiny, ať už okrasné nebo pro konzumaci

    IX. Metody práce školního parlamentu

  • Diskuze
  • Práce ve skupinách
  • Aktivity, hry
  • SWOT analýza

    • IX. Metody práce školního parlamentu

    1. Diskuze

    1. Jedním z hlavních úkolů školního parlamentu je podnítit žáky k diskuzi a zlepšit tak jejich schopnost komunikace, která je pro jejich další fungování ve společnosti velmi důležitá
    2. V moderním světě plném elektronické komunikace je pro mnohé mladé lidi stále těžší se s ostatními vrstevníky domluvit
    3. Slovní zásoba se podle mnohých studií stále zmenšuje a chátrá
    4. Proto je třeba žáky vést k diskuzi, a to nejen mezi sebou v rámci školního parlamentu, ale zapojit je do komunikace s vedením školy, nepedagogickými pracovníky a rodiči

    IX. Metody práce školního parlamentu

    2. Práce ve skupinách

    1. Ke zlepšení komunikace je skvělým nástrojem práce ve skupinách
    2. Učí žáky spolupráce, ale i schopnosti prosadit vlastní názor
    3. Umění naslouchat, hodnotit, doplňovat a diskutovat o problému je velmi důležité
    4. Je potřebné, aby si žáci při práci ve skupinách vyzkoušeli všechny role, které jsou tam ukryté
    5. Nejen roli vedoucí, ale i vedenou
    6. Tak, aby byli žáci schopni nejen rozdělovat úkoly, ale také je přijímat a plnit
    7. Pro tuto metodu práce jsou skvělým prostředkem právě výbory školního parlamentu, kde žáci pracují s tématem, které si vybrali a je jim blízké (sport, kultura aj.)

    IX. Metody práce školního parlamentu

    3. Aktivity, hry

    1. „Kdo si hraje nezlobí“
    2. Tím nejlepším způsobem nenásilné formy vzdělávání je hra
    3. Proto je třeba podávat problematiku v co největší míře zábavně.
    4. Čím jsou žáci mladší, tím více se musí zapojit hra do metod školního parlamentu

    IX. Metody práce školního parlamentu

    4. SWOT analýza

    SWOT je zkratka z anglického originálu:

    S = Strengths (Silné stránky)
    W = Weaknesses (Slabé stránky)
    O = Opportunities (Příležitosti)
    T = Threats (Hrozby).

    1. SWOT je tedy zkratkou pro vnitřní silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí
    2. Žáci pomocí těchto kritérií hodnotí situaci a hledají místa vzniku potenciálních problémů a jejich řešení

    X. Cíle práce školního parlamentu

  • Dlouhodobé cíle
  • Střednědobé cíle
  • Krátkodobé cíle

    • X. Cíle práce školního parlamentu

    Dlouhodobé cíle

    1. Dlouhodobé cíle musí být stanovovány ve spolupráci s vedením školy a měly by být směřované na vylepšení školního prostředí, samotné školy, zkvalitnění výuky, rozjetí různých projektů, nebo spolupráci s jinými školami
    2. Dlouhodobé cíle mohou být stanoveny na horizont několika let a mohou se týkat všech oblastí souvisejících se školou a jejím fungováním
    3. Nejsou omezeny funkčním obdobím a mohou přesahovat i do dalších let
    4. Také mohou být průběžně doplňovány či nahrazovány, pokud se ukáže, že jejich provedení není možné

    X. Cíle práce školního parlamentu

    Střednědobé cíle

    1. Střednědobé cíle by měly být stanovené na funkční období školního parlamentu, tedy na jeden školní rok
    2. Měly by korespondovat s volební kampaní a s cíli, které si kandidáti zvolili jako prioritu jejich fungování v školního parlamentu

    X. Cíle práce školního parlamentu

    Krátkodobé cíle

    1. Krátkodobé cíle vychází z aktuální situace ve škole
    2. Jsou stanovovány nejen na začátku fungování školního parlamentu, ale vyplývají z příspěvků členů parlamentu nebo návrhů výborů či všech ostatních lidí působících v školním prostředí

    XI. Možnosti spolupráce parlamentu

    1. Při středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada.
    2. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy.
    3. Školská rada je právně upravena v § 167–168 školského zákona.
    4. Spolek je právně upraven v § 214–302 občanského zákoníku.
    5. Při základních a středních školách běžně vznikají spolky (např. spolek rodičů a přátel školy, spolek rodičů, sdružení přátel školy apod.).
    6. Stejně jako u školské rady je spolupráce s těmito spolky důležitá.
    7. Kontakt s rodiči je nezbytnou součástí práce učitelů.
    8. Seznámení se s prací školního parlamentu jim pak usnadní komunikaci s rodiči a umožní jim lepší spolupráci, kterou můžou využít v mnoha ohledech.
    9. Mohou třeba pomáhat na různých akcích školy, poskytovat sponzorské dary škole aj.

    XI. Školního parlament a zapsané spolky

    1. Ideální by bylo, aby alespoň jednou za školní rok navštívil koordinátor společně s předsedou školního parlamentu schůzky těchto spolků a podal informace o dění v školním parlamentu
    2. Zástupce spolků seznámí s prací školního parlamentu a probere s nimi další možnosti zlepšení školy
    3. Vylíčí činnost školního parlamentu a poreferuje o návrzích a nápadech, které se na schůzkách probírají, také může seznámit spolky o problémech žáků ve škole a o klimatu ve škole
    4. Kontakt s rodiči je nezbytnou součástí práce učitelů a vedoucích pracovníků
    5. Seznámení s prací školního parlamentu jim pak usnadní komunikaci s rodiči a umožní jim lepší spolupráci, kterou mohou využít v mnoha ohledech
    6. Například pomoc při různých akcích školy, sponzorské dary škole aj.

    XII. Hodnocení práce parlamentu

    1. Pro zdárné fungování školního parlamentu pro další funkční období je třeba vyhodnotit práci jeho členů a jeho celkové fungování
    2. Zhodnocení práce ve školním parlamentu by měli provést nejenom členové, ale i vedoucí pracovníci, koordinátoři a pedagogové.
    3. Důležité je také seznámit se s postojem členů školního parlamentu
    4. Zjistit, jak vnímají práci pro školu, a jestli jsou spokojeni s naplňováním úkolů a nápadů, které školní parlament schválil
    5. Zhodnotit, jestli je práce ve školním parlamentu baví a naplňuje, jestli si ji takto představovali, nebo jsou překvapeni náročností či lehkostí projektu. Také ohlas ostatních žáků školy mnohé ukazuje
    6. Je dobré vědět, jak žáci vnímají práci školního parlamentu a jak se změnil jejich postoj ke školnímu prostředí
    7. Evaluaci a autoevaluaci je možno provádět různými způsoby
    8. Od dotazníkových šetření přes SWOT analýzu nebo formou diskuze ve skupinách

    XII. Hodnocení práce parlamentu

    1. Zpětná vazba o práci školního parlamentu je pro pedagoga velmi důležitá.
    2. Určitě by si každý učitel měl nejlépe po školním roce provést zhodnocení práce školního parlamentu a zjistit, jak se fungování této instituce ve škole projevilo v jeho praxi.
    3. Provést si vlastní průzkum kladných a záporných stránek, zvážit pozitiva a negativa, která pro jeho práci školní parlament přinesl.
    4. Také provést analýzu, zda by nemohl svou práci pro školní parlament zlepšit.
    5. Výsledky tohoto šetření je dobré konzultovat s ostatními pedagogy a seznámit s nimi vedení školy a koordinátora.
    6. Komunikace mezi členy pedagogického sboru a vedením školy je nedílnou součástí dobrého fungování školy a vede ke zlepšení atmosféry ve sborovně.

    Literatura

    • SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování. Praha: Portál 2009
    • ČECHOVÁ, B. H. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha: Portál, 2009
    • GEMINI O. S. Politeia: Výchova demokratického občana. Praha: Gemini o. s., 2008
    • HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament III. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-3-5
    • HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament II. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-2-8
    • HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament I. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-1-1
    • MATĚJKA, O., HOTOVÝ, F. Výchova k občanství. Doplňující koncepce k současnému kurikulu. Brno: MU, 2012
    • Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001, ISBN 80-211-0372-8
    • PASTOROVÁ, M. a kol. Doporučené očekávané výstupy. Metodická podpora pro výuku průřezových témat v základních školách. Praha: VÚP, 2011
    • PIŤHA, Petr. Úvod do výchovy k občanství: knížka pro učitele a veřejnost. Praha: Aved, 1992
    • SUCHOMEL, Jan. Žákovský parlament jako nástroj výchovy k demokracii. Brno, 2017, 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc

    Internetové zdroje

    Gratulujeme, úspěšně jste absolvovali tuto e-learningovou kapitolu.

    Nyní přejděte na závěrečný test, v případě 80%ní úspěšnosti si můžete vygenerovat certifikát. Po absolvování testu prosím vyplňte hodnotící dotazník.
    Vítejte v e-learningu!
    Pokračujte dále.
    Helper
    Pokračujte kliknutím
    na modrou šipku
    nebo zmáčkněte mezerník.
    Helper

    Expresní kurz okamžitě!

    Přeskočit rovnou na test Restartovat prezentaci

    Přeskočte celou prezentaci rovnou na závěrečný test.

    Po testu Vám bude vystaven certifikát o dokončení!

    2019 Všechna práva vyhrazena

    Projekt Žákovský/studentský parlament jako efektivní nástroj pro rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu
    CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008253