Implementace žákovského/studentského parlamentu do života školy

VP1/2 Pro ostatní pedagogické pracovníky

Projekt Žákovský/studentský parlament jako efektivní nástroj pro rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu

VP1_2 Implementace žákovského/studentského parlamentu do života školy – pro pedagogické pracovníky Mgr. Jaroslav Goj


Všechny moduly e-learningu jsou licencovány pod licencí Creative Commons [BY-SA].Licenční podmínky navštivte na adrese creativecommons.org

Jedním z hlavních úkolů zřízení školního parlamentu na školách je ukázat žákům smysl spolupodílení se na rozhodování a částečně i vedení školy jako instituce, ve které tráví čas.

I. Co je to školní parlament

Kdo se stává členem školního parlamentu?
Školní parlament je ustanoven ze zástupců 3. až 9. tříd ZŠ a 1. až 4. ročníků SŠ.
Kdo koordinuje školní parlament?
Pravidelně se schází a koordinuje ho dospělá osoba z řad pedagogů.
Co patří mezi hlavní cíle školního parlamentu?
  1. Školní parlament hledá cesty k odstranění problémů, jež se ve škole vyskytnou, a zaručuje realizaci nalezených řešení.
  2. Vymýšlí, plánuje a realizuje nejrůznější vylepšení školního života, je živou součástí školy a podporuje demokratickou atmosféru a pozitivní školní klima.
  3. Je komunikačním mostem mezi žáky, učiteli a vedením školy.

I. Co je to školní parlament

  1. Školní parlament je diskusní fórum školy, ve kterém se žáci vyjadřují k záležitostem týkajícím se školy.
  2. Školní parlament umožňuje žákům aktivně se zapojovat do života školy.
  3. Jeho náplní je také komunikovat s vedením školy a s pedagogickými pracovníky, a zároveň předkládá připomínky a náměty ze tříd, informuje žáky o dění ve škole.
  4. Školní parlament je prostor pro zapojení žáků do života školy.

II. Osoba pedagoga

  1. Jedná se o pedagoga, který má VŠ vzdělání a praxi v oblasti vzdělávání nebo práce s dětmi.
  2. Měl by mít teoretické znalosti z oblasti humanitních věd.
  3. Pedagog musí bojovat proti předsudkům ze strany vedení školy a s malou motivací u žáků.
  4. Měl by být obeznámen se všemi problémy, které běžně řeší současný učitel.
  5. Pro projekt školního parlamentu je osoba pedagoga nejdůležitější ve dvou oblastech:
  6. 1. Třídní kolo voleb
  7. 2. Zapojení do výborů školního parlamentu

Zapojení do výborů školního parlamentu

  1. Pro zlepšení fungování školního parlamentu je dobré zapojit co největší počet žáků a rozdělit práci a kompetence tak, aby nespadaly na bedra jen několika jedinců, kteří pak nebudou mít šanci ji zvládnout.
  2. Právě výbory zřízené při školním parlamentu tuto funkci splňují.
  3. Zde se nachází prostor pro učitele konkrétních předmětů, aby se zapojili do projektu a pomohli vedoucím pracovníkům, a hlavně koordinátorovi při práci školního parlamentu.

III. Jak se připravit na zahájení školního roku

  1. Před zahájením školního roku je třeba seznámit učitelský sbor, vedení školy i nepedagogické pracovníky s projektem školního parlamentu.
  2. Tento úkol zajistí koordinátor ve spolupráci s vedoucími pracovníky školy.
  3. Hlavní role spočívá na koordinátorovi, vedení školy je spíše garantem a záštitou projektu.
  4. Hlavně třídní učitelé musí znát termíny a způsob voleb, aby mohli hned v prvních hodinách nového školního roku připravit žáky na volby a další fungování školního parlamentu.

IV. Volby

  1. Volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kterým žáci vybírají ze svých řad zástupce do školního parlamentu
  2. Volby do školního parlamentu se budou skládat ze dvou částí
  3. Nejprve proběhne třídní kolo voleb
  4. Z tohoto kola vzejdou uchazeči do školního kola
  • Třídní kolo voleb
  • Školní kolo voleb
  • Propagace
  • Příprava voleb
  • Harmonogram voleb

    • IV. Volby

    1. Třídní kolo voleb

    1. Z třídního kola voleb, které proběhne v jednotlivých třídách školy, vzejdou kandidáti do školního kola voleb.
    2. Toto kolo je čistě v kompetencích třídy a třídního učitele.
    3. Koordinátor společně s vedoucími pracovníky školy pouze rozhodne o počtu kandidátů za jednotlivou třídu.
    4. Záleží na velikosti školy, počtu žáků ve třídách a kapacitních možnostech.
    5. Ideální by bylo, kdyby v školním parlamentu byla zastoupena každá třída a její zástupce mohl předkládat podněty ostatních žáků.
    6. Hlasování bude probíhat tajně a písemně.
    7. Každý žák napíše na volební lístek jednoho spolužáka, kterého považuje za vhodného člena školního parlamentu.
    8. Třídní učitel spočítá hlasy a seznámí třídu s výsledky.
    9. Zvolení zástupci se poté zúčastní celoškolních voleb do školního parlamentu.
    10. Z tohoto kola vzejdou zástupci školního parlamentu.

    IV. Volby

    2. Školní kolo voleb

    1. Celoškolní kolo bude probíhat ve volební místnosti pod dozorem volební komise.
    2. Žáci budou vybírat zástupce z každé třídy.
    3. Volba může probíhat za pomoci předem připraveného softwaru ve volební místnosti opatřené počítači
    4. Odkaz na hlasovací aplikaci, která je volně dostupná na internetu: https://classflow.com/cs/
    5. Hlasování probíhá tajně a je pouze jednokolové
    6. Výše uvedený systém voleb je příkladem, jak je možné volby uspořádat, a není dogmatem
    7. Každá škola si může nastavit svá kritéria!
    8. Také využití volebního softwaru je dobrovolné. Bude sice součástí projektu a volně stažitelný, ale ne každá škola má technické možnosti takto volby provést.

    IV. Volby

    3. Propagace — předvolební kampaň

    1. Každý zájemce o členství ve školním parlamentu musí dostat možnost se patřičným způsobem prezentovat.
    2. Předvolební kampaň by měla probíhat podobně jako ve skutečných volbách. Kandidáti mohou použít plakáty, spoty nebo mítinky. Mohou použít i internet, Facebook, školní noviny nebo jiná média.

    IV. Volby

    4. Příprava voleb

    1. Po stanovení data voleb, musí být ustanovena volební komise.
    2. Té by se měli účastnit zástupci každé třídy a také někteří z učitelů a nepedagogických pracovníků.
    3. Vedení školy ve spolupráci s volební komisí zajistí přípravu volební místnosti.

    IV. Volby

    5. Harmonogram voleb

    • září — vyvěšení obecných informací o školním parlamentu
    • druhá polovina září — třídní kolo voleb
    • první polovina října — celoškolní kolo voleb
    • druhá polovina října — ustavující zasedání školního parlamentu
    1. Volby do školního parlamentu budou probíhat na začátku každého školního roku.
    2. Funkční období zvoleného zástupce je jeden rok, vede jej tedy ke svědomité a dobré práci a snaze přesvědčit ostatní o svém znovuzvolení.
    3. Opět záleží na vedení školy, jestli se rozhodne takto náročné volby organizovat každý rok.
    4. Je možné nechat dovolit pouze zástupce prvních ročníků a žáky, kteří se rozhodnou odstoupit z funkce, opustí školu, nebo budou z parlamentu vyloučeni.

    V. Pravidla parlamentu

    1. Koordinátor společně s vedením školy a členy školního parlamentu stanoví základní funkce parlamentu a jeho pravidla.
    2. První schůzka musí sloužit také k vymezení pravidel a kompetencí členů školního parlamentu.
    3. Členové musí být seznámeni s možnostmi, které jim skýtá účast v této instituci, a také s povinnostmi s tím spojenými.
    4. Ustavující schůze musí určit předsedu, jeho zástupce a také další důležité funkce pro fungování školního parlamentu, jako zapisovatele nebo ověřovatele zápisu aj.

    VI. Jednací řád

    1. Zvolení členové školního parlamentu si na svém prvním zasedání stanoví jednací řád.
    2. Jednací řád je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí výbory, skupiny a jednotky.
    3. Jde o nástroj upevňující demokratické principy ve skupině.
    4. Jednání musí mít jasná pravidla.
  • Ustavující schůze
  • Vedení schůzek
  • Program schůzek
  • Zapisovatel zápisu
  • Hlasování
  • Usnášeníschopnost
  • Ověřovatel zápisu

    • VII. Aktivity parlamentu

    1. Žáci na svých schůzkách předkládají návrhy a náměty na zlepšení fungování školy
    2. Tím pomáhají k jejímu rozvoji a zlepšování
    3. Žáci mnohdy vidí problematiku školy a jejího prostředí jinak než učitelé nebo vedení
    4. Mohou prosadit záležitosti, které učitelé ani vedení nevidí, a také jsou jakousi zpětnou vazbou kontroly jejich fungování
    5. Mnohdy se mohou zapojit i do organizace akcí pořádaných školou a převzít na sebe míru odpovědnosti za jejich fungování
    6. Z pléna školního parlamentu mohou vyjít návrhy, které vedení ani učitele nenapadnou, ale pro žáky jsou zajímavé a potřebné

    Konkrétní nápady a návrhy:

    1. O internetovém pokrytí společných prostor školy
    2. Zakoupení elektronického portálu s informacemi o škole
    3. Možnost výběru jídel ve školní jídelně přes internet
    4. Pořízení barevných nádob na třídění odpadů
    5. Vytváření obědových pauz pro jednotlivé ročníky
    6. Navrhy na netradiční místa pro předávání vysvědčení
    7. Tipy na exkurze a výlety

    Konkrétní nápady a návrhy:

    1. Velký význam mají výbory školního parlamentu
    2. Do nich se mohou zapojit i žáci, kteří nejsou členy parlamentu, ale mají zájem podílet se na chodu školy v konkrétní oblasti
    3. Při této instituci mohou vznikat např.:
  • 1. Sportovní výbor
  • 2. Kulturní výbor
  • 3. Přírodovědný výbor

    • Konkrétní nápady a návrhy

    Sportovní výbor

    1. Mnoho žáků školy je výbornými sportovci a sport bývá jediným způsobem, jak na sebe mohou upozornit a zviditelnit se v rámci školy.
    2. Většina škol se účastní různých sportovních soutěží, ať už v rámci města, okresu či kraje.
    3. Sportovní výbor může koordinovat činnost školního týmů.
    4. Může pomáhat učitelům TEV v nominacích, vyhledáváním hráčů v jednotlivých sportech.
    5. Také v organizaci sportovních kroužků nebo turnajů v rámci školy.
    6. Může navrhovat a pomáhat v doplňování sportovních pomůcek.

    Konkrétní nápady a návrhy

    Kulturní výbor

    1. Tento výbor se může podílet na organizaci kulturních akcí školy.
    2. Pomáhat s organizací akcí, jako jsou třeba pasování bažantů, poslední zvonění, majáles, mikulášské a vánoční besídky nebo adaptační kurzy.
    3. Může předkládat návrhy, na které divadelní představení nebo filmy škola půjde.
    4. Také se může podílet na tvorbě a vydávání školního časopisu.
    5. Může fotografovat a pořizovat videonahrávky na akcích pořádaných školou.
    6. Spolupracuje na tvorbě internetových stránek školy, nebo může založit školní TV.

    Konkrétní nápady a návrhy

    Přírodovědný výbor

    1. V tomto výboru se mohou sdružovat žáci, kteří mají blízko k fauně a flóře
    2. Pod vedením učitelů biologie mohou provádět výlety do přírody, ZOO a chovných stanic
    3. Podporovat nebo adoptovat zvířata v ZOO nebo v přírodních parcích po celém světě
    4. Ve spolupráci s mysliveckým sdružením pomáhat s krmením zvířat v zimních měsících
    5. Mohou v prostorách školy chovat drobná zvířata nebo vybudovat terária či akvária s exotickými zvířaty, o které se pak budou starat a využívat je k výuce
    6. Mohou pěstovat různé plodiny, ať už okrasné nebo pro konzumaci

    VIII. Metody práce školního parlamentu

  • Diskuze
  • Práce ve skupinách
  • Aktivity, hry
  • SWOT analýza

    • IX. Cíle práce školního parlamentu

  • Dlouhodobé cíle
  • Střednědobé cíle
  • Krátkodobé cíle

    • IX. Cíle práce školního parlamentu

    Dlouhodobé cíle

    1. Dlouhodobé cíle musí být stanovovány ve spolupráci s vedením školy a měly by být směřované na vylepšení školního prostředí, samotné školy, zkvalitnění výuky, rozjetí různých projektů, nebo spolupráci s jinými školami
    2. Dlouhodobé cíle mohou být stanoveny na horizont několika let a mohou se týkat všech oblastí souvisejících se školou a jejím fungováním
    3. Nejsou omezeny funkčním obdobím a mohou přesahovat i do dalších let
    4. Také mohou být průběžně doplňovány či nahrazovány, pokud se ukáže, že jejich provedení není možné

    IX. Cíle práce školního parlamentu

    Střednědobé cíle

    1. Střednědobé cíle by měly být stanovené na funkční období školního parlamentu, tedy na jeden školní rok
    2. Měly by korespondovat s volební kampaní a s cíli, které si kandidáti zvolili jako prioritu jejich fungování v školního parlamentu

    IX. Cíle práce školního parlamentu

    Krátkodobé cíle

    1. Krátkodobé cíle vychází z aktuální situace ve škole
    2. Jsou stanovovány nejen na začátku fungování školního parlamentu, ale vyplývají z příspěvků členů parlamentu nebo návrhů výborů či všech ostatních lidí působících v školním prostředí

    X. Hodnocení práce parlamentu

    1. Pro zdárné fungování školního parlamentu je třeba vyhodnotit práci jeho členů.
    2. Zhodnocení práce ve školním parlamentu by měli provést nejenom členové, ale i vedoucí pracovníci, koordinátoři a pedagogové.
    3. Důležité je také seznámit se s postojem členů školního parlamentu.
    4. Zjistit, jak vnímají práci pro školu, a jestli jsou spokojeni s naplňováním úkolů a nápadů, které školní parlament schválil.
    5. Zpětná vazba o práci školního parlamentu je pro pedagoga velmi důležitá.
    6. Určitě by si každý učitel měl nejlépe po školním roce provést zhodnocení práce školního parlamentu a zjistit, jak se fungování této instituce ve škole projevilo v jeho praxi.
    7. Výsledky tohoto šetření je dobré konzultovat s ostatními pedagogy a seznámit s nimi vedení školy a koordinátora.
    8. Komunikace mezi členy pedagogického sboru a vedením školy je nedílnou součástí dobrého fungování školy a vede ke zlepšení atmosféry ve sborovně.

    Literatura

    • SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování. Praha: Portál 2009
    • ČECHOVÁ, B. H. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha: Portál, 2009
    • GEMINI O. S. Politeia: Výchova demokratického občana. Praha: Gemini o. s., 2008
    • HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament III. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-3-5
    • HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament II. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-2-8
    • HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament I. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-1-1
    • MATĚJKA, O., HOTOVÝ, F. Výchova k občanství. Doplňující koncepce k současnému kurikulu. Brno: MU, 2012
    • Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001, ISBN 80-211-0372-8
    • PASTOROVÁ, M. a kol. Doporučené očekávané výstupy. Metodická podpora pro výuku průřezových témat v základních školách. Praha: VÚP, 2011
    • PIŤHA, Petr. Úvod do výchovy k občanství: knížka pro učitele a veřejnost. Praha: Aved, 1992
    • SUCHOMEL, Jan. Žákovský parlament jako nástroj výchovy k demokracii. Brno, 2017, 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc

    Internetové zdroje

    Gratulujeme, úspěšně jste absolvovali tuto e-learningovou kapitolu.

    Nyní přejděte na závěrečný test, v případě 80%ní úspěšnosti si můžete vygenerovat certifikát. Po absolvování testu prosím vyplňte hodnotící dotazník.
    Vítejte v e-learningu!
    Pokračujte dále.
    Helper
    Pokračujte kliknutím
    na modrou šipku
    nebo zmáčkněte mezerník.
    Helper

    Expresní kurz okamžitě!

    Přeskočit rovnou na test Restartovat prezentaci

    Přeskočte celou prezentaci rovnou na závěrečný test.

    Po testu Vám bude vystaven certifikát o dokončení!

    2019 Všechna práva vyhrazena

    Projekt Žákovský/studentský parlament jako efektivní nástroj pro rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu
    CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008253