VP2 Pro koordinátory na ZŠ

Obsah

1. Co je to žákovský parlament
2. Osoba koordinátora
3. Příprava na zahájení žákovského roku
4. Volby
5. Fungování a pravidla parlamentu
6. Jednací řád
7. Oficiální uvedení do úřadu
8. Aktivity, spolupráce, prosazování
9. Metody práce žákovského parlamentu
10. Cíle práce žákovského parlamentu
11. Žákovský parlament a zapsané spolky
12. Evaluace a Autoevaluace
13. Seznam použité a doporučené literatury

Proč e-learning?

E-learning slouží jako učební materiál ke vzdělávání pedagogů, kteří mají zájem stát se koordinátory žákovského parlamentu na své základní škole a rozvíjet tak u žáků znalosti v oblasti demokratické výchovy.

Vzhledem ke klesajícímu zájmu, hlavně mladých lidí, podílet se na politickém životě v naší zemi má vzdělávání v oblasti demokratické výchovy žáků, stále větší význam. Jedním z úkolů žákovského parlamentu je ukázat žákům smysl spolupodílení se na rozhodování a částečně i vedení školy jakožto instituce, ve které tráví čas.

I. Co je to žákovský parlament

1. Je diskusní fórum školy, ve kterém se žáci vyjadřují k záležitostem týkajícím se školy
2. Umožňuje žákům aktivně se zapojovat do života školy
3. Jeho náplní je také komunikovat s vedením školy a s pedagogickými pracovníky, a zároveň předkládá připomínky a náměty ze tříd, informuje žáky o dění ve škole
4. Je prostor pro zapojení žáků do života školy
5. Podporuje zodpovědnost žáků za vlastní vzdělávání a umožňuje jim tak podílet se na chodu školy
6. Zástupci žákovského parlamentu se pravidelně setkávají na pracovních schůzkách, na nichž přednášejí návrhy a připomínky svých spolužáků ke vzdělávacímu procesu, školnímu prostředí a vzájemnému soužití
7. V žákovském parlamentu se scházejí vybraní žáci a pod vedením koordinátora se snaží změnit školu tak, aby se v ní všichni cítili lépe

I. Co je to žákovský parlament

II. Osoba koordinátora

1. Rozhodovací role

1. Koordinátor musí společně s vedením školy určit rámec a strukturu, jak bude žákovský parlament dále fungovat
2. Nejen jestli bude používat hlasovací aplikaci a kde bude žákovský parlament zasedat, ale i do jaké míry budou zapojeni ostatní žáci školy
3. Musí rozhodnout, jestli zasedání žákovského parlamentu budou veřejná, nebo nikoli
4. Také zvolí dobu zasedání žákovského parlamentu
5. Doporučí vedení školy, jestli budou schůzky v době vyučování, nebo mimo výuku
6. Jestli budou schůzky veřejné a součástí rozvrhu, musí určit, jak často se bude žákovský parlament scházet
7. Čím větší bude propojenost výuky se žákovským parlamentem, tím více dává škola na zřetel jeho důležitost

II. Osoba koordinátora

2. Spolupráce s vedením školy

Bez pozitivního přístupu vedení školy nemá fungování žákovského parlamentu smysl.

1. Koordinátor musí přesvědčit vedení školy o pozitivech a podpoře žákovského parlamentu
2. Vedení školy musí dát najevo nejenom žákům, ale i ostatním učitelům a nepedagogickým pracovníkům svou podporu a zájem na fungování této instituce
3. Právě koordinátor musí být pojidlem mezi vedením a žákovským parlamentem
4. Musí umět přesvědčit vedení školy o nutnosti přijmout návrhy a nápady, které z pléna žákovského parlamentu přijdou
5. Nezájem nebo neustále odmítání návrhů vzešlých ze schůzek žákovského parlamentu, může vést ke ztrátě zájmu žáků a jeho konci

II. Osoba koordinátora

5. Výkonná funkce

1. Koordinátor musí fungovat také jako výkonná moc žákovského parlamentu
2. Návrhy a připomínky, které ze strany žákovského parlamentu vzejdou, musí být také v nejbližším možném termínu splněny
3. Koordinátor má mnoho možností, jak na to dohlédnout
4. Jestliže bude chybět dodržování a plnění rezolucí žákovského parlamentu, bude jeho práce neefektivní a povede k frustraci jeho členů
5. Jestliže se například žákovský parlament v rámci podpory ekologie rozhodne pro nákup nádob na třídění odpadů a ani po opakování žádosti se nákup neuskuteční, je to signál, že vedení školy nemá o práci parlamentu zájem

II. Osoba koordinátora

Poradní funkce

Zvláště na základní škole je velmi důležité, aby koordinátor pomáhal a radil. Musí najít správnou míru, aby na jedné straně pomáhal hlavně mladším členům parlamentu v jejich činnosti, ale na druhé straně nepřebíral na sebe všechnu práci. Měl by ukázat správnou cestu a nechat žáky, aby se snažili řešit problémy co nejvíce vlastní iniciativou. Může radit, pomáhat a koordinovat činnost školního parlamentu, ale nepotlačovat v žácích jejich názory a připomínky. Co nejvíce nechat pracovat žáky a pouze je nasměrovat správným směrem a radit jim při řešení problémů.

III. Příprava na zahájení žákovského roku

1. Před zahájením žákovského roku je třeba seznámit učitelský sbor, vedení školy i nepedagogické pracovníky s projektem žákovského parlamentu
2. Tento úkol zajistí koordinátor ve spolupráci s vedoucími pracovníky školy
3. Hlavní role spočívá na koordinátorovi, vedení školy je spíše garantem a záštitou projektu
4. Jejich úkolem je dát najevo důležitost a podporu
5. Nejlépe v přípravném týdnu musí dojít ke schůzce koordinátora s učitelským sborem a nepedagogickými pracovníky
6. I když v parlamentu nebudou zástupci z 1. a 2. tříd, také tito žáci by se měli dozvědět o funkci žákovského parlamentu a jeho přínosu pro školu. Každý učitel i žák se může seznámit s fungováním a pravidly parlamentu prostřednictvím absolvování volně dostupného
   e-learningu, který bude součástí tohoto projektu

IV. Volby

4. Příprava voleb

1. Po stanovení data voleb, musí být ustanovena volební komise
2. Té by se měli účastnit zástupci každé třídy a také někteří z učitelů a nepedagogických pracovníků
3. Vedení školy ve spolupráci s volební komisí zajistí přípravu volební místnosti

IV. Volby

5. Harmonogram voleb

• září — vyvěšení obecných informací o žákovským parlamentu
• druhá polovina září — třídní kolo voleb
• první polovina října — celoškolní kolo voleb
• druhá polovina října — ustavující zasedání žákovského parlamentu

1. Volby do žákovského parlamentu budou probíhat na začátku každého žákovského roku
2. Funkční období zvoleného zástupce je jeden rok, vede jej tedy ke svědomité a dobré práci a snaze přesvědčit ostatní o svém znovuzvolení
3. Opět záleží na vedení školy, jestli se rozhodne takto náročné volby organizovat každý rok
4. Je možné nechat dovolit pouze zástupce prvních ročníků a žáky, kteří se rozhodnou odstoupit z funkce, opustí školu, nebo budou z parlamentu vyloučeni

V. Fungování a pravidla parlamentu

1. Musí být také jasně stanoveny termíny schůzek jednání, čas a místo, kde se bude žákovský parlament setkávat
2. Zde je jedna z důležitých rolí koordinátora, jelikož právě on ve spolupráci s vedením školy má ve své kompetenci určit, kdy budou schůzky žákovského parlamentu probíhat
3. Koordinátor společně s vedením školy rozhodnou, jak často se bude žákovský parlament scházet a také jestli budou schůzky po vyučování nebo budou součástí výuky
4. Ideální je varianta zakomponovat schůzku žákovského parlamentu do rozvrhu hodin
5. Tato varianta umožňuje členům parlamentu navštěvovat schůzky v rámci vyučování a neubírá jim volný čas
6. Bohužel však neumožní ostatním žákům školy navštěvovat schůzky žákovského parlamentu

V. Fungování a pravidla parlamentu

1. Je možné pojmout schůzku žákovského parlamentu jako celoškolní záležitost. V tom případě může schůzka probíhat veřejně v době vyučování, třeba v aule nebo tělocvičně školy, za účasti všech žáků i učitelů
2. Další variantou jsou schůzky po vyučování nebo před ním
3. Zde může dojít k neochotě žáků věnovat svůj volný čas a je možné, že nebudou na schůzky chodit
4. Proto je třeba vybrat takové žáky, kteří budou mít o práci ve žákovským parlamentu zájem a budou ochotni věnovat mu část osobního volna
5. Také je třeba zajistit dostatečnou propagaci
6. Nalézt místo a způsoby, jak nejlépe zpropagovat a přiblížit fungování parlamentu všem ostatním žákům, ale i učitelům, vedení školy a v neposlední řadě nepedagogickým pracovníkům školy
7. Musí být vymezeno místo pro propagaci
8. Nejlépe nástěnka ve společných prostorech školy (vstupní hala, chodby, sborovna aj.)
9. Také je důležité zapojit i jiná média, třeba internetové stránky školy, Facebook, Instagram, žákovský časopis nebo školní TV, pokud na škole fungují

VI. Jednací řád

1. Zvolení členové žákovského parlamentu si na svém prvním zasedání stanoví jednací řád
2. Jednací řád je soubor formálních pravidel, jimiž se řídí výbory, skupiny a jednotky
3. Jde o nástroj upevňující demokratické principy ve skupině
4. Jednání musí mít jasná pravidla

VI. Jednací řád

2. Vedení schůzek

1. Je třeba ustanovit, kdo jednání povede a jakým způsobem budou ostatní členové vstupovat do diskuze
2. Jednání by měl vést předseda nebo jeho zástupce
3. Vedení se může ujmout i někdo z učitelů nebo se může řízení jednání střídat
4. Do jednání se mohou zapojovat všichni členové parlamentu, ale musí tak být po řádném přihlášení a nesmí si vstupovat do hovoru
5. Žáci se tak učí respektu k ostatním a možnost svobodného vyjadřování
6. Vše řídí pověřený zástupce, který určuje pořadí hovorů a stará se o dodržování pravidel
7. Nemusí se vždy jednat o předsedu, ale může se vedoucí jednání měnit tak, aby si i ostatní členové vyzkoušeli tento nelehký úkol
8. Do diskuze se mohou zapojit i hosté, kteří jednání parlamentu navštíví, ale jejich příspěvky jsou na pořadu až po příspěvcích členů parlamentu
9. Je také dobré hned na první schůzce určit, jestli se bude diskutovat od stolu nebo bude stanoveno místo, u kterého se bude hovořit

VI. Jednací řád

3. Program schůzek

1. Před každou schůzkou musí být vyhotoven program schůzky, který musí být zveřejněn alespoň tři dny před jednáním
2. Program musí být znám nejenom členům žákovského parlamentu, ale i všem ostatním, ať už žákům, pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům školy
3. Proto je třeba jej vyvěsit na předem stanovených místech v tištěné formě, ale i na webových stránkách školy

VI. Jednací řád

4. Zapisovatel

1. Ten musí vyhotovit zápis z každé schůzky žákovského parlamentu
2. Hlavně na prvních schůzkách by to měl být zkušený člověk, který tento úkol zvládne
3. Může se jednat i o někoho z učitelů, ten postupně zaškolí ostatní členy parlamentu
4. Ideální by bylo pořizovat ze schůzek audio nahrávku, ze které se vyhotoví zápis
5. Zapisovatel se také stará o počítání a zapisování hlasů při hlasování žákovského parlamentu

VI. Jednací řád

5. Hlasování

1. Hlasování probíhá za pomocí hlasovacího softwaru, ale každý člen potvrdí své rozhodnutí zvednutím ruky, aby všichni věděli, jak se rozhodl
2. Každý ze členů má možnost hlasovat pro, proti, nebo se zdržet hlasování
3. Návrh je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou přítomných členů parlamentu
4. Jestliže je schůzky přítomný sudý počet členů, má předseda dva hlasy
5. Není-li přítomen předseda, přechází toto právo na jeho zástupce nebo na vedoucího jednání

VI. Jednací řád

6. Usnášeníschopnost

1. Schůzka žákovského parlamentu je usnášeníschopná jen v tom případě, jestli je přítomná nadpoloviční většina jeho členů
2. Jestli tomu tak není, schůzka může proběhnout, ale není možné schvalovat nové návrhy

VI. Jednací řád

7. Ověřovatel zápisu

1. Na každé schůzce je také třeba určit ověřovatele zápisu, který svým podpisem schválí jeho pravdivost
2. Ideálně by to měli být dva členové žákovského parlamentu
3. Takto ověřený zápis bude opět zveřejněn v tištěné formě a na webových stránkách, tak jak tomu bylo u programu

Jednací řád si může každá škola vytvořit sama, podle počtu členů žákovského parlamentu, prostor nebo možností, které jsou jim k dispozici.

VII. Oficiální uvedení do úřadu — podepsání smlouvy

1. Na ustavující schůzce by měli všichni členové žákovského parlamentu složit slavnostní slib
2. Ten bude vyhotoven i v písemné formě a každý ze zvolených členů jej stvrdí podpisem
3. Podepsaný slavnostní slib by měl být oficiálně předán na ustavující schůzce žákovského parlamentu a tento akt by měl sloužit jako uvedení do úřadu žákovského parlamentu

VIII. Aktivity, spolupráce, prosazování

1. Žáci na svých schůzkách předkládají návrhy a náměty na zlepšení fungování školy
2. Tím pomáhají k jejímu rozvoji a zlepšování
3. Žáci mnohdy vidí problematiku školy a jejího prostředí jinak než učitelé nebo vedení
4. Mohou prosadit záležitosti, které učitelé ani vedení nevidí, a také jsou jakousi zpětnou vazbou kontroly jejich fungování
5. Mnohdy se mohou zapojit i do organizace akcí pořádaných školou a převzít na sebe míru odpovědnosti za jejich fungování
6. Z pléna žákovského parlamentu mohou vyjít návrhy, které vedení ani učitele nenapadnou, ale pro žáky jsou zajímavé a potřebné

Konkrétní nápady a návrhy na akce pořádané ŽP

1. Velký význam mají výbory žákovského parlamentu
2. Do nich se mohou zapojit i žáci, kteří nejsou členy parlamentu, ale mají zájem podílet se na chodu školy v konkrétní oblasti
3. Při této instituci mohou vznikat např.

Konkrétní nápady a návrhy

Sportovní výbor

1. Mnoho žáků školy je výbornými sportovci a sport bývá jediným způsobem, jak na sebe mohou upozornit a zviditelnit se v rámci školy
2. Většina škol se účastní různých sportovních soutěží, ať už v rámci města, okresu či kraje
3. Sportovní výbor může koordinovat činnost žákovských týmů
4. Může pomáhat učitelům TEV v nominacích, vyhledáváním hráčů v jednotlivých sportech
5. Také v organizaci sportovních kroužků nebo turnajů v rámci školy
6. Může navrhovat a pomáhat v doplňování sportovních pomůcek

Konkrétní nápady a návrhy

Kulturní výbor

1. Tento výbor se může podílet na organizaci kulturních akcí školy
2. Pomáhat s organizací akcí, jako je třeba karneval, den země, mikulášské nebo vánoční besídky
3. Předkládat návrhy, na které divadelní představení, nebo filmy škola půjde
4. Může se podílet na tvorbě a vydávání školního časopisu, fotografovat a pořizovat videonahrávky na akcích pořádaných školou, spolupracovat na tvorbě internetových stránek školy nebo založit žákovskou TEV

Konkrétní nápady a návrhy

Přírodovědný výbor

1. V tomto výboru se mohou sdružovat žáci, kteří mají blízko k fauně a flóře
2. Pod vedením učitelů biologie mohou provádět výlety do přírody, ZOO a chovných stanic
3. Podporovat nebo adoptovat zvířata v ZOO nebo v přírodních parcích po celém světě
4. Ve spolupráci s mysliveckým sdružením pomáhat s krmením zvířat v zimních měsících
5. Mohou v prostorách školy chovat drobná zvířata nebo vybudovat terária či akvária s exotickými zvířaty, o které se pak budou starat a využívat je k výuce
6. Mohou pěstovat různé plodiny, ať už okrasné nebo pro konzumaci

IX. Metody práce žákovského parlamentu

IX. Metody práce žákovského parlamentu

4. SWOT analýza

SWOT je zkratka z anglického originálu:

S = Strengths (Silné stránky)
W = Weaknesses (Slabé stránky)
O = Opportunities (Příležitosti)
T = Threats (Hrozby).

1. SWOT je tedy zkratkou pro vnitřní silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí
2. Žáci pomocí těchto kritérií hodnotí situaci a hledají místa vzniku potenciálních problémů a jejich řešení

IX. Metody práce žákovského parlamentu

6. Brainstorming

1. Někdy také nazýván jako útočení na mozek nebo burza dobrých myšlenek
2. Jde o skupinovou techniku zaměřenou na generování co nejvíce nápadů na dané téma
3. Metoda je založena na skupinovém výkonu
4. Jde o předpoklad, že lidé ve skupině na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě
5. Jednou z hlavních zásad je, že kvantita vyvolává kvalitu
6. Také je třeba oddělit tvorbu a produkci nápadů od jejich hodnocení, které by mohlo být na škodu celé metody
7. Celá metoda brainstormingu vychází ze spolupráce členů skupiny, tedy z toho, že když lidé pracují společně, navzájem se inspirují a výsledek spolupráce je větší než pouhý součet individuálních výkonů jednotlivce

IX. Metody práce žákovského parlamentu

7. Metoda 6-3-5

1. Jde o skupinovou, kreativní techniku a de facto psanou formou brainstormingu a často se pro ni používá termín „brainwriting“
2. Zapisují se při ní nápady na papír, členové skupiny rozvíjejí původní vytvořené nápady
3. Podstatou je, že skupina žáků vytváří nápady k řešení určitého problému s použitím specifického procesu
4. V tomto procesu požádáme šest účastníků, aby napsali tři nápady na řešení v průběhu pěti minut (proto metoda 6-3-5)
5. Po tomto stanoveném čase jsou zapsané nápady předány sousedům navrhovatelů, kteří dále rozvíjejí původní tři nápady nebo navrhnou nové nápady
6. Předávání nápadů pokračuje tak dlouho, až každý člen skupiny dostane příležitost přečíst si původní tři nápady a příspěvky dalších členů a zapsat své tři příspěvky
7. Výhodou této techniky je aktivní zapojení všech účastníků při hledání řešení, budování týmů, spolupráce, zlepšení komunikačních dovedností a motivace členů týmu ke sdílení nápadů a řešení, protože lze identifikovat původní zdroj nápadu
8. Písemný způsob vylučuje rušivé vlivy interakce žáků (sociální napětí, osobní animozity, konflikty apod.)
9. Dominantní osobnosti nemohou ovládat průběh diskuze a nesmělým studentům může vyhovovat určitá anonymita písemného projevu a klid pro vyjádření myšlenek

IX. Metody práce žákovského parlamentu

8. Buzz Groups

1. Neboli zvučná skupina
2. Buzz, protože napodobuje zvuk lidí v intenzivní diskuzi
3. Jedná se o metodu, kdy jsou žáci rozděleni na malé skupiny, většinou po dvojicích nebo trojicích
4. Tyto malé skupiny se scházejí na krátkou dobu, většinou na 10 minut, aby zvážily jednoduchou otázku nebo problém
5. Jejich nápady jsou pak prezentovány ostatním účastníkům pro další diskuzi
6. Tato technika může být použita kdykoliv v průběhu programu, zejména pokud chcete, aby se účastníci aktivně zapojili do problematiky a reagovali na konkrétní otázku či problém

IX. Metody práce žákovského parlamentu

9. Snowballing

1. Metoda sněhové koule
2. Jde o jednoduchou metodu, která není náročná na přípravu
3. Odlišuje se od ostatních metod, neboť začíná od jednotlivce a postupně se na něj navalují další členové skupiny
4. Na zadaném úkolu pracuje nejdřív člen skupiny sám a postupně se tvoří dvojice, čtveřice atd.
5. Skupiny se postupně spojují a zvětšují, přičemž cíl nebo úkol zůstává stejný
6. Na diskuzi mají účastníci daný časový limit, po jehož vypršení se skupina zdvojnásobí
7. Tato metoda rozvíjí komunikaci i schopnost naslouchat
8. Práce v menších skupinách umožní i neprůbojným jedincům zapojit se do debaty a projevit se
9. Řídicí článek skupiny zapisuje nápady a náměty a koordinuje činnost skupin

IX. Metody práce žákovského parlamentu

10. Case study

1. Kazuistika nebo také případová studie
2. Jedná se o způsob práce s jednotlivým nápadem či námětem, kdy si přehledně, nejlépe podle daného schématu, uspořádáme všechna fakta, která jsou nám o něm známa, a následně je analyzujeme
3. Díky metodě případových studií lze postihnout některé souvislosti, které nejsou na první pohled zjevné, a tím nám umožňuje pochopit celý problém do hloubky
4. Případové studie vychází z předpokladu, že důkladné prozkoumání jednoho problému napomůže porozumění problémům podobným

IX. Metody práce žákovského parlamentu

11. Metoda Phillips 66

1. Podstata aktivizující metody Phillips 66 spočívá v tom, že šest žáků diskutuje šest minut o problému na zadané téma
2. Výhodou oproti jiným vyučovacím metodám je nesporný fakt, že dochází k procvičování pohotovosti reakcí
3. Žáci se cvičí v omezeném, relativně krátkém čase, rychle produkovat myšlenky, filtrovat, definovat a sdělovat je diskutujícím
4. Učí se pružně rozhodovat, konfrontovat a prosazovat své názory

IX. Metody práce žákovského parlamentu

12. HOBO metoda

1. Princip HOBO metody spočívá v tom, že po zadání problému následuje fáze samostudia
2. Například analýza sběru dat z literárních zdrojů nebo z materiálů, dostupných na internetu
3. Teprve druhou fází je diskuze ve skupině a na závěr jsou zveřejněny výsledky, respektive závěry řešení
4. Fáze samostudia končí sepsáním písemné přípravy, se kterou žáci následně vstupují do diskuze, při níž se rozdělí na skupinu předkladatelů návrhu a oponentů, kteří vzájemně argumentují a prosazují své vlastní názory
5. Učitel jednání moderuje, nepřímo řídí a následně ukončí diskuzi a podílí se na přijetí a případné korekci závěrů plynoucích z diskuze

X. Cíle práce žákovského parlamentu

X. Cíle práce žákovského parlamentu

Dlouhodobé cíle

1. Dlouhodobé cíle musí být stanovovány ve spolupráci s vedením školy a měly by být směřované na vylepšení žákovského prostředí, samotné školy, zkvalitnění výuky, rozjetí různých projektů, nebo spolupráci s jinými školami
2. Dlouhodobé cíle mohou být stanoveny na horizont několika let a mohou se týkat všech oblastí souvisejících se školou a jejím fungováním
3. Nejsou omezeny funkčním obdobím a mohou přesahovat i do dalších let
4. Také mohou být průběžně doplňovány či nahrazovány, pokud se ukáže, že jejich provedení není možné

X. Cíle práce žákovského parlamentu

Střednědobé cíle

1. Střednědobé cíle by měly být stanovené na funkční období žákovského parlamentu, tedy na jeden žákovský rok
2. Měly by korespondovat s volební kampaní a s cíli, které si kandidáti zvolili jako prioritu jejich fungování v žákovském parlamentu

X. Cíle práce žákovského parlamentu

Krátkodobé cíle

1. Krátkodobé cíle vychází z aktuální situace ve škole
2. Jsou stanovovány nejen na začátku fungování žákovského parlamentu, ale vyplývají z příspěvků členů parlamentu nebo návrhů výborů či všech ostatních lidí působících v žákovském prostředí

XI. Žákovský parlament a zapsané spolky

1. Spolek je právně upraven v § 214—302 občanského zákoníku
2. Při základních školách běžně vznikají spolky (např. spolek rodičů a přátel školy, spolek rodičů, sdružení přátel školy apod.)
3. Spolupráce s těmito spolky je pro školu velmi důležitá
4. Pro koordinátory je spolupráce žákovského parlamentu se spolky velmi prospěšná
5. Je dobré pravidelně informovat spolky o práci žákovského parlamentu a návrzích, které z něj vzejdou
6. Pro tyto spolky jsou pravidelné informace o práci žákovského parlamentu důležitou zpětnou vazbou o dobré práci ve škole

XI. Žákovský parlament a zapsané spolky

1. Ideální by bylo, aby alespoň jednou za žákovský rok navštívil koordinátor společně s předsedou žákovského parlamentu schůzky těchto spolků a podal informace o dění v žákovském parlamentu
2. Zástupce spolků seznámí s prací žákovského parlamentu a probere s nimi další možnosti zlepšení školy
3. Vylíčí činnost žákovského parlamentu a poreferuje o návrzích a nápadech, které se na schůzkách probírají, také může seznámit spolky o problémech žáků ve škole a o klimatu ve škole
4. Kontakt s rodiči je nezbytnou součástí práce učitelů a vedoucích pracovníků
5. Seznámení s prací žákovského parlamentu jim pak usnadní komunikaci s rodiči a umožní jim lepší spolupráci, kterou mohou využít v mnoha ohledech
6. Například pomoc při různých akcích školy, sponzorské dary škole aj.

XII. Evaluace a Autoevaluace

1. Zpětná vazba o práci žákovského parlamentu je pro koordinátora velmi důležitá
2. Díky evaluaci a autoevaluaci může provést změny, které do budoucna zlepší jeho fungování
3. Asi nejdůležitější je pro koordinátora zhodnocení práce žákovského parlamentu po jednom funkčním období
4. To ukáže, do jaké míry byla právě jeho rozhodnutí správná, nebo nikoli
5. Co může koordinátor společně s vedením školy změnit:

XII. Evaluace a Autoevaluace

Četnost schůzek

1. Jedná se hlavně o četnost schůzek
2. Podle počtu žáků, kteří docházeli do žákovského parlamentu, může počet zasedání navýšit, nebo omezit
3. Může například zjistit, že zájem žáků byl enormní a množství nápadů a připomínek bylo velké
4. Schůzky se pak protahovaly a časový prostor, který jim byl vymezen, nestačil
5. Nebo došlo k opačné tendenci a z pléna žáků na některých schůzkách nevzešly žádné připomínky nebo náměty a schůzky byly po několika minutách ukončeny
6. Samozřejmě, že i v tomto případě má schůzka smysl, protože cílem žákovského parlamentu není jen schvalování nových návrhů, ale stojí pak za zvážení, zda snížit počet schůzek

XII. Evaluace a Autoevaluace

Absence zvolených členů

1. Dalším důležitým ukazatelem je absence zvolených členů žákovského parlamentu
2. Na konci žákovského roku je třeba vyhodnotit práci všech zvolených členů a zástupců
3. Vyloučit žáky, kteří se do práce aktivně nezapojovali, a na začátku žákovského roku provést dovolení nových členů
4. Je třeba tak učinit po konzultaci s třídním učitelem, aby nový člen žákovského parlamentu měl o práci v této instituci zájem a situace se neopakovala

XII. Evaluace a Autoevaluace

Počet zvolených členů žákovského parlamentu

1. Společně s vedením školy a předsedou parlamentu je také možné zvážit počet členů žákovského parlamentu
2. Může se stát, že počet členů je příliš velký a množství členů je na škodu kvalitě práce žákovského parlamentu
3. Nebo naopak počet zvolených členů nepostačuje a je třeba ho navýšit, neboť je na některé členy kladeno příliš mnoho úkolů. které nejsou schopni zvládnout
4. V tom případě může být navýšen počet členů na jednotlivé třídy nebo jen dovolit nové členy podle doporučení třídních učitelů

XII. Evaluace a Autoevaluace

Zasedání veřejné, nebo nikoli

1. Po prvním roce fungování žákovského parlamentu se také ukáže, jestli zasedání žákovského parlamentu dělat veřejné, či nikoli
2. Podle zájmů ostatních žáků se pak koordinátor společně s vedením školy rozhodne, jestli ponechá stávající stav nebo jej změní
3. Jestliže byly schůzky veřejné a uskutečňovaly se v aule nebo tělocvičně za přítomnosti všech učitelů a žáků školy, mohlo si vedení školy na schůzkách žákovského parlamentu udělat obrázek, jak zvolení členové a žáci školy reagují
4. Schůzky ukázaly, jestli byli členové aktivní a přítomnost ostatních žáků a učitelů je motivovala ke kvalitnější práci a větší aktivitě
5. Stejně je možné postřehnout, jestli se žáci, kteří byli na zasedání v roli přihlížejících, zapojovali do diskuze a vyjadřovali se k projednávaným tématům nebo pouze znuděně přihlíželi a čekali na konec zasedání

XII. Evaluace a Autoevaluace

Zasedání po vyučování nebo v jeho průběhu

1. Podobnou zpětnou vazbu přinese i opačný případ, kdy byla zasedání žákovského parlamentu před nebo po vyučování
2. Stejně i forma uzavřených jednání žákovského parlamentu
3. Když koordinátor zjistí zájem ostatních žáků školy navštěvovat zasedání, může změnit čas i místo schůzek, aby jejich zájmu vyhověl
4. Podle ohlasu žáků a učitelů se pak může koordinátor společně s vedením školy rozhodnout ohledně zasedání na další funkční období

XII. Evaluace a Autoevaluace

1. Vlastní evaluaci a autoevaluaci by si měl provést i samotný koordinátor
2. Ta mu ukáže všechna pro a proti existence žákovského parlamentu na jeho škole
3. Zjistí, jestli se na škole zlepšily podmínky, zkvalitnila výuka nebo zkulturnilo prostředí školy
4. Zjistí postoj ostatních pedagogů a nepedagogických pracovníků školy k práci a fungování žákovského parlamentu
5. Ukáže mu, jestli se zlepšilo klima školy a vztahy mezi žáky, ale i vztahy mezi žáky a učiteli, v neposlední řadě i vztahy mezi školou a rodiči
6. Toto zhodnocení by neměl koordinátor provádět jen na konci funkčního období, ale také v průběhu žákovského roku
7. Už jen komunikace s ostatními učiteli a nepedagogickými pracovníky školy může ukázat pozitiva či zápory fungování žákovského parlamentu

XII. Evaluace a Autoevaluace

1. Důležité je také seznámit se s postojem členů žákovského parlamentu
2. Zjistit, jak vnímají práci pro školu a jestli jsou spokojeni s naplňováním úkolů a nápadů, které žákovský parlament schválil
3. Jestli je práce v žákovském parlamentu baví a naplňuje, jestli si ji takto představovali nebo jsou překvapeni náročností či lehkostí projektu
4. Také ohlas ostatních žáků školy mnohé ukazuje
5. Je dobré vědět, jak žáci vnímají práci žákovského parlamentu a jak se změnil jejich postoj ke školnímu prostředí

XII. Evaluace a Autoevaluace

1. Evaluace a autoevaluace je pro koordinátora syntézou hodnocení práce všech zainteresovaných článků v projektu
2. Nejen zvolených členů, ostatních žáků školy, učitelů, vedení školy a nepedagogických pracovníků, ale i rodičů
3. Pro zdárné fungování žákovského parlamentu je třeba znát názor na práci těchto subjektů a vnímat jejich zpětnou vazbu
4. Nemusí jít vždy o hloubkovou analýzu, ale i drobné připomínky žáků nebo diskuze s kolegy mohou být pro koordinátora přínosné a je třeba je brát na zřetel
5. Výsledky šetření je třeba vyhodnotit a vyvodit z nich postřehy pro další fungování žákovského parlamentu
6. Také se musí provést dostatečná prezentace výsledků a seznámit s nimi všechny zainteresované

Literatura

• SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování. Praha: Portál 2009
• PETLÁK, E. Pedagogicko - didaktická práca učiteľa. Bratislava: IRIS, 2000. s. 120. ISBN 80-89018-05-X
• GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E., NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000. 159 s. ISBN 80-85783-28-2
• MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5
• KOTRBA, T., LACINA, L. Praktické využití aktivizačních metod ve výuce. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-12-1
• ROHLÍKOVÁ L., VEJVODOVÁ, J. Vyučovací metody na vysoké škole. Praha: Grada Publ., 2012. s. 69. ISBN 978-80-247-4152-9
• CYRUS, P. et al. Informační technologie v přípravě středoškolských učitelů technických předmětů. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. 100 s., ISBN 80-7041-278-X
• KOŠŤÁLOVÁ, H., KRÁLOVÁ, T., LORENC, M. Vybrané kapitoly pro rozvoj pedagogických dovedností. Praha: Oeconomica 2010, s. 9
• BRANDER, Patricia, Peter KRAPF a Wiltrud WEIDINGER. Kompas: manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Vyd. 1. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Eva Potužníková, Martin Potužník. Praha: Argo, 2006, Edice pedagogické literatury. ISBN 80-720-3827-3
• ČECHOVÁ, B. H. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha: Portál, 2009
• FRONĚK, Jan, Eliška BUCVANOVÁ a Karel KARAFIÁT. Žákovský parlament na prvním stupni: pomocník pro koordinátora parlamentu. V Praze: Gemini, 2013. ISBN 978-80-905293-9-7
• GEMINI O. S. Politeia: Výchova demokratického občana. Praha: Gemini o. s., 2008
• GOLLOB, R., KRAPF, P., WEIDINGER, W. Vzděláváním k demokracii. Podklady pro učitele k výchově k demokratickému občanství a k výchově k lidským právům. Brno: M, 2012

Literatura

• GOLLOB, Rolf a Peter KRAPF. Život v demokracii: učební plány VDO/VLP pro druhý stupeň základních škol. 1. vyd. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-6088-3
• HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament III. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-3-5
• HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament II. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-2-8
• HAZLBAUER, Tomáš, Kamila PETROVSKÁ a Filip HOTOVÝ. Žákovský parlament I. V Praze: Gemini, 2012. ISBN 978-80-905293-1-1
• Charta Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům: přijatá v rámci doporučení CM/Rec(2010)7 Výboru ministrů. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5827-9
• MATĚJKA, O., HOTOVÝ, F. Výchova k občanství. Doplňující koncepce k současnému kurikulu. Brno: MU, 2012
• MATĚJKA, Ondřej, Filip HOTOVÝ a Maria Helena SALEMA. Politika do školy patří: metodický materiál pro učitele. 1. vyd. Editor Rolf Gollob, Peter Krapf. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Masarykova univerzita, 2012, Edice pedagogické literatury. ISBN 978-80-210-5927-6
• Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001, ISBN 80-211-0372-8
• PASTOROVÁ, M. a kol. Doporučené očekávané výstupy. Metodická podpora pro výuku průřezových témat v základních školách. Praha: VÚP, 2011
• PIŤHA, Petr. Úvod do výchovy k občanství: knížka pro učitele a veřejnost. Praha: Aved, 1992
• PROTIVÍNSKÝ, Tomáš a Monika DOKULILOVÁ. Občanské vzdělávání v kontextu českého školství: analytická sonda. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5833-0
• SUCHOMEL, Jan. Žákovský parlament jako nástroj výchovy k demokracii. Brno, 2017, 62 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc

Internetové zdroje

• Demokracie [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.demokraciestavi.cz/ http://www.obcanskevzdelavani.cz/publikace
• HUČÍNOVÁ, L., JEŘÁBEK, J. Klíčové kompetence v základním vzdělávání. [online] Praha: VÚP, 2007. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2010/02/kkzv.pdf
• KOVAŘÍKOVÁ, Ludmila. Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti učitelům. [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/V/Voln%C3%A9_psan%C3%AD?highlight=voln%C3%A9+psan%C3%AD
• RADA EVROPY. Deklarace a program výchovy k demokratickému občanství založenému na právech a odpovědnosti občanů. [online]. Strasburg: 1999. [cit. 2014-09-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/rada-evropy, str. 5
• Upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013. MŠMT [online]. 2013-2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladnivzdelavani?highlightWords=R%C3%A1mcov%C3%BD+vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD+program
• Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT
• Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Brainstorming
• Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazuistika

Internetové zdroje

• Demokracie [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.demokraciestavi.cz/ http://www.obcanskevzdelavani.cz/publikace
• HUČÍNOVÁ, L., JEŘÁBEK, J. Klíčové kompetence v základním vzdělávání. [online] Praha: VÚP, 2007. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2010/02/kkzv.pdf
• KOVAŘÍKOVÁ, Ludmila. Metodický portál RVP: Inspirace a zkušenosti učitelům. [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/V/Voln%C3%A9_psan%C3%AD?highlight=voln%C3%A9+psan%C3%AD
• RADA EVROPY. Deklarace a program výchovy k demokratickému občanství založenému na právech a odpovědnosti občanů. [online]. Strasburg: 1999. [cit. 2014-09-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/rada-evropy, str. 5
• Upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013. MŠMT [online]. 2013-2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladnivzdelavani?highlightWords=R%C3%A1mcov%C3%BD+vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD+program
• Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT
• Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Brainstorming
• Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazuistika