VP4 Pro žáky na ZŠ

Projekt Žákovský parlament jako efektivní nástroj pro rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008253

VP 4

Žákovský parlament jako efektivní nástroj pro rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu

ŽÁKOVSKÝ PARLAMENT

1. V parlamentu se scházejí vybraní žáci, pod vedením koordinátora.
2. Společně se snaží změnit školu tak, aby se v ní všichni cítili lépe.
3. Žáci se podílí na rozhodování.
4. Parlament umožňuje žákům aktivně se zapojit do života školy.

STRUKTURA KOMUNIKACE

1. Komunikaci tvoří většinou tři základní činitelé:
   
   1. Tím prvním je komunikátor (osoba, která něco sděluje),
   2. druhý je komunikant (osoba, která toto sdělení přijímá)
   3. a jako třetí je to komuniké (obsah daného sdělení).

Na předchozích stránkách jsme uvedli základní rozdělení komunikace. Vzpomeneš si, jak komunikaci rozdělujeme?

1. A) Verbální – řeč
2. B) Neverbální - gesta

Zkus odpovědět na otázku, jaké jsou tři hlavní činitele komunikace.

1. 1. komunikátor
2. 2. komunikant
3. 3. komuniké

STÁT

1. Je územní jednotka disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti.

1. péče o životní úroveň,
2. hospodářský rozvoj,
3. vytváření pravidel a kontrola jejich dodržování,
4. postihy za porušování těchto pravidel,
5. ochrana zájmů obyvatel,
6. prosazování státních zájmů v mezinárodních vztazích,
7. obrana a ochrana míru, pořádku a bezpečnosti.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

EVROPSKÁ UNIE - EU

1. Snaží se zajistit trvalý mír, stabilitu a stálý harmonický rozvoj.
2. Cíle EU tvoří tři základní pilíře: hospodářská spolupráce, společná zahraniční a bezpečnostní politika a spolupráce v oblasti spravedlnosti.
3. Česká republika je členem od r. 2004.
4. EU tvoří celkem 28 států.

Jaké hlavní úkoly má stát?

LIDSKÁ PRÁVA

1. právo na život
2. osobní svoboda
3. právo vlastnit majetek  

1. zdraví
2. osobnosti
3. soukromí
4. osobní autonomie
5. majetku
6. dalších zájmů

PŘÍKLADY LIDSKÝCH PRÁV

1. Každý je svobodný a s každým se má stejně zacházet.
2. Všichni jsme si rovni bez ohledu na rozdíly v barvě pleti, pohlaví, náboženství či jazyku.
3. Každý má právo na život, a to ve svobodě a bezpečí.
4. Nikdo nemá právo jiného mučit nebo s ním krutě zacházet.
5. Každý má právo cestovat, jak chce.
6. Každý má právo uzavřít sňatek a mít rodinu.
7. Každý má právo říkat, co si myslí, podávat i dostávat informace.
8. Každý má právo na odpočinek a volný čas.

Jaké jsou základní lidská práva? Uveď u každé odpovědi, zda se jedná o správnou nebo špatnou odpověď.

FORMÁLNÍ PODMÍNKY

1. Pevně vymezené podmínky, které si určí členové žákovského parlamentu společně s koordinátorem.
2. Parlament má pevně vymezený den v týdnu, kdy se bude scházet.
3. Má také vymezené místo, kde se bude parlament scházet.
4. Podmínky jsou kladeny v souladu s ŠVP školy.

JEDNACÍ ŘÁD

1. Jednací řád pevně stanovuje zásady, které bude každý člen žákovského parlamentu respektovat.
2. Jednací řád bude schválen na prvním zasedání parlamentu.

1. Zastupitelé jsou voleni jednou ročně, pokud není jejich mandát předčasně ukončen.
2. Zastupitelem třídy v parlamentu se může stát kterýkoliv žák třídy.
3. V případě absence na zasedání žákovského parlamentu je třeba omluva – podle domluvy jednotlivých členů.

Zamysli se nad významem slova kompetence. Co to podle tebe znamená?

1. Kompetence je předpoklad nebo schopnost zvládat určitou činnost nebo situaci.

KOMPETENCE

1. Kompetence žákovského parlamentu nesmí překračovat kompetence učitelů a vedení školy.
2. Koordinátor dohlédne na to, aby se nepřekračovaly hranice vymezených kompetencí.

ROLE

1. Role, si zvolí sami žáci na prvním zasedání žákovského parlamentu.

1. Předseda žákovského parlamentu
2. Zástupce předsedy
3. Zapisovatel – dělá zápisky ze všech zasedání žákovského parlamentu
4. Programátor – vede webové stránky parlamentu
5. Mluvčí – komunikuje s vyučujícími a ostatními žáky školy
6. Grafik – stará se o veškerou prezentaci parlamentu, ve školním časopise, nástěnky, spolupráce s programátorem na vzhledu webových stránek
7. Ostatní členové parlamentu

OSOBA KOORDINÁTORA

1. Koordinátor je z řad učitelů ze základní školy. Je to tedy pedagogický pracovník, který je zaměstnancem dané základní školy.
2. Koordinátor partnersky vede školní parlament ve spolupráci s ostatními učiteli. Pomáhá jim plánovat, organizovat a realizovat připravované akce.
3. Je rovnocenným partnerem žáků. Nedělá práci za žáky, ale partnersky je vede.

KOORDINÁTOR JE…

1. Organizátor – organizuje a vede žákovský parlament.
2. Rádce – pomáhá žákům s přípravou akcí pro daný školní rok.
3. Pedagog – spolupracuje s vedením školy i ostatními pedagogy.

Z níže uvedených názvů rozhodni, zda se jedná se o roli v žákovském parlamentu.

Hlavní funkce koordinátora jsou (vyber správnou odpověď):

PROPAGACE

1. Propagace parlamentu probíhá po celou dobu školního roku.

1. školní časopis – pravidelné příspěvky, fotky z akcí
2. školní rozhlas – rychlé spojení mezi žákovským parlamentem a ostatními žáky školy a učiteli
3. nástěnka na školní chodbě – aktuální informace o dění v parlamentu, zápisy ze zasedání
4. místo v časopise dané obce nebo města
5. na webových stránkách školy
6. Facebooková stránka parlamentu

VOLBY

1. Volby jsou nejdůležitějším principem demokracie.
2. Podle toho, do kterých úřadů volíme své zástupce, rozlišujeme několik druhů voleb: parlamentní, prezidentské, komunální (neboli obecní) a volby do Evropského parlamentu.
3. Nemusíme se vždy vyjadřovat přímo k jednotlivým záležitostem, ale právě VOLEBNÍ PRÁVO nám umožňuje vybírat své zástupce do zastupitelských úřadů, anebo můžeme sami do těchto úřadů kandidovat.

VOLBY

1. Aktivní volební právo mají všichni občané starší 18 let.

1. do Poslanecké sněmovny
2. do Senátu Parlamentu české republiky
3. jako prezidenta republiky
4. do krajských/obecních zastupitelstvech

SENÁT

1. Jsou to občané ČR
2. Občané starší 40 let
3. Volební období je na šest let
   
    
4. 81 křesel

PREZIDENT

1. Občan ČR
2. Má senátorský věk tzn. starší 40 let
3. Volební období je na 5 let
   
    
4. Jedno křeslo

OBECNÍ/KRAJSKÝ ÚŘAD

1. Jsou to občané ČR
2. Občané starší 21 let
3. Volební období je na čtyři roky

Vzpomeneš si, od kdy je Česká republika členem Evropské unie?

1. Od roku 2004

Kolik křesel je v Poslanecké sněmovně?

Kolik křesel je v Senátu (zaškrtni správnou odpověď):

Zkus odpovědět na otázku, kolik let musí mít člověk, pokud chce kandidovat na prezidenta České republiky?

1. Musí být starší 40ti let.

SOUČASNÉ DRUHY VOLEB

1. Přímé – občané volí přímo, ne přes své prostředníky.
2. Nepřímé – občané si volí své prostředníky, kteří je budou reprezentovat.
3. Rovné – každý občan má stejný počet hlasů (1 hlas) a každý hlas má stejnou váhu.
4. Tajné – nikdo se nemůže dozvědět, kdo, jak a koho volil.
5. Všeobecné – volit může každý.

PROPAGACE

1. Vybraní žáci veřejně propagují své názory a změny, které chtějí na škole provést, a snaží se získat co nejvíce voličů.
2. Předvolební klání je vedeno slušně a pravdivě.
3. Po volbách budeme spolu všichni žít a spolupracovat, proto se snažíme vyhnout osobnímu napadání a pomlouvání ostatních.

Zkus si vzpomenout, jaké můžou být volební systémy?

1. Přímé
2. Nepřímé
3. Tajné
4. Rovné
5. Všeobecné

VOLBY DO ŽÁKOVSKÉHO PARLAMENTU

1. Volby probíhají ve dvou kolech, nejprve probíhá třídní kolo a poté kolo školní.
2. Volby se realizují na začátku školního roku, během září. Po dobu jednoho měsíce proběhne třídní kolo, propagace samotných žáků, školní kolo voleb a vyhlášení voleb.

TŘÍDNÍ KOLO VOLEB

1. Třídní kolo si organizují třídní učitelé.
2. Žáci dané třídy vyberou 3 až 4 zástupce, kteří je budou reprezentovat ve školním kole voleb.
3. Volební systém v tomto je jednoduchý - tajná volba svého zástupce. Každý žák třídy má pouze jeden hlas a volí si svého zástupce pomocí napsání jména na lístek papíru.
4. Tři až čtyři žáci s nejvyšším počtem hlasů postupují do školního kola voleb.

ŠKOLNÍ KOLO VOLEB

1. Školní kolo voleb proběhne na počítačích, pomocí hlasovacího softwaru.
2. Každý žák školy má jeden hlas.
3. Jako zástupci jsou zvoleni první dva s nejvyšším počtem hlasů z třetích až devátých ročníků.

Zamysli se nad svým volebním programem, kdybys kandidoval do žákovského parlamentu. Co konkrétně by ses snažil ve škole zlepšit?

VYHLÁŠENÍ VOLEB

1. Vyhlášení voleb proběhne následně po sečtení veškerých hlasů.
2. Koordinátor obejde vítěze voleb, zda kandidaturu přijímají.
3. Následně se výsledky voleb vyhlásí školním rozhlasem a výsledky se vyvěsí na viditelné nástěnce ve škole, aby byli informováni všichni žáci školy.

OFICÁLNÍ UVEDENÍ DO ÚŘADU

1. Oficiální uvedení do úřadu je provedeno podepsáním oficiální smlouvy.
2. Žák podepsáním smlouvy oficiálně přebírá zodpovědnost, která je na něj kladena v rámci žákovského parlamentu na příslušný školní rok.

Kolik hlasů má každý žák při hlasování?

1. Jeden

PŘÍPRAVA NA ŠKOLNÍ ROK

1. Akční plán (písemně)– Parlament si stanoví dlouhodobé cíle na školní rok a následně si rozvrhne kdo a co v daný měsíc udělá. Parlament tak neztrácí přehled a může jednotlivé členy kontrolovat.
2. Na konci školního roku dojde ke zhodnocení, zda se cíle žákovského parlamentu povedlo naplnit, pokud se nepodařilo, tak jak tyto cíle změnit, naplánovat, aby se realizace povedla v roce příštím.
3. Příprava a realizace pořádaných akcí dle akčního plánu.
4. Spolupráce s pedagogy na připravovaných akcích. Pomoc ostatních žáků školy např. na stanovištích při pořádání sportovní akce.
5. Na začátku fungování žákovského parlamentu si společně jednotliví členové stanoví pravidla fungování.

ODSTOUPENÍ Z FUNKCE

1. Pokud chce žák odstoupit ze žákovského parlamentu, musí o odstoupení požádat a uvést vážný důvod.
2. Pokud je to možné, žák za sebe najde náhradu ve své třídě.
3. Např. může poprosit spolužáka, který měl jako další v pořadí nejvyšší počet hlasů, jestli nechce přebrat funkci parlamentu za něj.

Co je akční plán žákovského parlamentu a k čemu slouží? Nejprve odpověz, pak se podívej na správnou odpověď.

1. Akční plán stanovuje kroky k dosažení cíle. V plánu by mělo být stanoveno kdo a co se v daný měsíc udělá.

AKCE

1. Každoročně pořádané akce
2. Nová akce v letošním roce
3. Dlouhodobé akce

KAŽDOROČNĚ POŘÁDANÉ AKCE

1. Halloween – Strašidelné odpoledne ve škole. Příprava akce, nákup sladkostí, výroba pozvánek. Odpoledne plné kostýmů, strašidelných jídel a pití. Akce pro děti a jejich rodiče. Závěrečný úklid po akci.
2. Mikuláš – Organizace a realizace celého dne. Nákup sladkostí pro děti, rozdělení rolí a realizace akce. Mikuláš bude chodit pouze po 1. stupni ZŠ.
3. Karneval – Příprava akce, výroba pozvánek, propagačních materiálů, zajištění animačního programu, nákup cen a sladkostí. Pořádání soutěží na karnevalu. Realizace karnevalu. Vedení soutěží a občerstvení. Úklid po celé akci.
4. Zápis do 1. tříd – Příprava malých dárečků pro budoucí prvňáčky, zajištění občerstvení, rozdělení služeb na samotné akci. Spolupráce s pedagogy 1. stupně.
5. Výlet do přírody – Naplánování celé akce, zajištění dopravy, případně zajištění občerstvení v restauraci.

NOVÁ AKCE

1. Akce, která je poprvé zavedená v letošním roce. Vymyšlená a realizovaná žákovským parlamentem.
2. Sportovní odpoledne – Sportovní soutěže ve škole, otázky ohledně parlamentu (ankety na změny ve škole).

DLOUHODOBÉ AKCE

1. Akce, které probíhají ve škole dlouhodobě, a žákovský parlament se podílí na jejich organizaci.
2. Sběr druhotných surovin (papír, kaštanů, pet-víček). Výtěžek může jít na propagaci žákovského parlamentu, na akce pořádané školou nebo na adopce (např. zvířátko ze ZOO).

EVALUACE

1. Žáci průběžně hodnotí úspěšnost žákovského parlamentu, realizují komunikační sezení s ostatními žáky školy, diskuze s ostatními v parlamentu.
2. Hodnotí, jak se daří naplňovat stanovené cíle, případně definují plány na následující měsíce, aby realizace cílů probíhala.
3. Dodržují stanovený akční plán.

EVALUACE A AUTOEVALUACE

1. Na konci školního roku dojde ke zhodnocení, zda se cíle žákovského parlamentu povedlo naplnit, pokud se nepodařilo, tak jak tyto cíle změnit a naplánovat, aby se realizace povedla v roce příštím.
2. Zpětná vazba od ostatních žáků a vedení školy třeba na to, jaké akce by se měly opakovat, jaké zavést tradice a co do programu už nezařazovat.

TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE

1. Zamyšlení a zhodnocení práce žákovského parlamentu jako kolektivu. Tedy jestli žáci spolu dobře komunikují, ochotně naslouchají ostatním, respektují názory ostatních, prosazují si vlastní názor, jestli mezi sebou nemají konflikty, které by jim bránily ve spolupráci.
2. Při týmovém hodnocení hodnotíme práci a chování jednice, ne jeho osobnost.
3. Po každé akci je důležitá reflexe, sebereflexe, zpětná vazba formou komunikačního sezení s ostatními žáky školy, učiteli a zhodnocení veškeré práce na zasedání parlamentu.

Jak jinak můžeš nazvat hodnocení?

1. Odpověď: evaluace (reflexe)

ZAKONČENÍ ŠKOLNÍHO ROKU

1. Koordinátor dohlídne na to, aby si společné zakončení zorganizovali sami žáci.
2. Mohou uspořádat projektový den, kde se bude promítat video z akcí, které žákovský parlament realizoval. Nechybět by mělo veřejné poděkování všem, kteří pomáhali a spolupracovali se žákovským parlamentem.
3. Koordinátor se domluví s vedením školy, zda žáci ze žákovského parlamentu dostanou nějaké odměny za odvedenou práci v daném školním roce.

KOMPETENCE

1. Hodnoty
2. Postoje
3. Dovednosti
4. Znalosti a kritické porozumění

HODNOTY

HODNOTY

1. Hodnota kulturní rozmanitosti
2. Hodnota demokracie, spravedlnosti a rovnosti
3. Společnost by měla být vedena demokraticky (Demokracie je forma vlády, kdy jsou si všichni rovni, a všichni se podílejí na navrhování a přijímání zákonů, buď sami za sebe, nebo skrze své volené zástupce -> volby) s principy spravedlnosti, čestnosti a rovnosti.

POSTOJE

1. Postoj neboli názor občanů ke vztahu s určitou volbou nebo řešeným problémem.
2. Otevřenost ke kulturní rozmanitosti a k odlišným přesvědčením a názorům
3. Respekt. Kladné ocenění někoho jiného, uznání jeho vlastního významu a ceny. Při přijímání odlišných názorů je důležitá komunikace.

POSTOJE

1. Občanská uvědomělost
2. Odpovědnost
3. Sebedůvěra. Sebedůvěra je postoj sám k sobě jako člověku. Sebedůvěra zahrnuje přesvědčení o vlastním jednání, které vede k dosažení vytýčeného cíle. Člověk si jde za svým cílem, přes veškeré překážky, které se mu dostanou do cesty.

DOVEDNOSTI

1. Dovednosti získává člověk učením, opakováním a zafixováním daných operací. Pro úspěšné opakování člověk potřebuje dovednosti s tím spojené.
2. Samostatné učení
3. Analytické a kritické myšlení. Analýza je rozdělení celku na části, postupování od vědeckého celku k jednodušším částem. Soubor dovedností, které vedou k logickému rozboru a celkově k analýze.

Co jsou hodnoty?

1. Hodnoty jsou způsoby jednání, stavy a veškeré skutečnosti, které jednotliví lidé považují za důležité.

DOVEDNOSTI

1. Aktivní naslouchání
2. Empatie. Soubor dovedností k pochopení ostatních. Vcítění se do druhé osoby, pochopení jejich pocitů a myšlenek.
3. Flexibilita a přizpůsobivost
4. Jazykové a komunikační dovednosti

DOVEDNOSTI

1. Spolupráce. Spolupráce obsahuje dovednosti lidí spolupracovat, komunikovat nebo řešit konflikty s ostatními lidmi ve společnosti, např. spolupracovat na různých úkolech.
2. Řešení konfliktů. Schopnosti a dovednosti, které potřebujeme k odstranění problémů klidným způsobem, např. za pomoci komunikace s ostatními lidmi.

ZNALOSTI A KRITICKÉ POROZUMĚNÍ

1. Znalosti jsou poznatky a zkušenosti z určité oblasti. Znalosti získáváme studiem a praxí.
2. Znalost a kritické porozumění sobě samému. Pochopení a znalost vlastních myšlenek, pocitů, politické a kulturní příslušnosti.
3. Znalost a kritické pochopení jazyka a komunikace
4. Znalost a kritické pochopení světa