Studentský parlament jako nástroj pro rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu

VP5 Pro žáky na SŠ

Výčet kapitol

  1. 1. Úvod k problematice studentského parlamentu
  2. 2. Politická a občanská gramotnost
  3. 3. Problematika studentského parlamentu
  4. 4. Formální podmínky
  5. 5. Stanovy studentského parlamentu
  6. 6. Kompetence, role, funkce
  7. 7. Osoba koordinátora
  8. 8. Metody práce
  9. 9. Propagace, spolupráce, komunikace
  10. 10. Zahájení činnosti studentského parlamentu
  11. 11. Volby
  12. 12. Náplň práce studentského parlamentu
  13. 13. Evaluace a autoevaluace
  14. 14. Literatura, zdroje pro samostudium, praktické odkazy

Úvod k problematice studentského parlamentu

  1. Studentský parlament je jedním z nejvýraznějších a nejefektivnějších nástrojů, který slouží k tomu, aby studenti mohli zažívat demokracii přímo v praxi, v prostředí svých škol
  2. Legislativním východiskem pro jeho ustanovení je školský zákon, který říká, že pokud žáci projeví zájem o vznik samosprávy, ředitel školy musí vznik umožnit
  3. Je ale nesmírně důležité, aby aktivita vzešla od žáků. Jedině tak se může podařit vybudovat skutečně fungující systém
V průběhu kurzu budeš mít možnost ověřit si získané znalosti z předchozích stránek. V případě správné odpovědi se políčko označí zeleně, v případě špatné odpovědi červeně.

Všechny moduly e-learningu jsou licencovány pod licencí Creative Commons [BY-SA].Licenční podmínky navštivte na adrese creativecommons.org

Kompetence pro demokratickou kulturu

  1. Souhrn dovedností, znalostí, hodnot a postojů občana demokratické společnosti, který se aktivně podílí na demokratické kultuře
  2. Do dovedností zahrnujeme: samostatné učení, analytické a kritické myšlení, aktivní naslouchání, empatii, flexibilitu a přizpůsobivost, jazykové a komunikační dovednosti, schopnost spolupráce a řešení konfliktů

Kompetence pro demokratickou kulturu

  1. Mezi znalosti patří základní informace z oblasti politiky, zákonů, lidských práv, kultury, náboženství, dějin, médií, ekonomik a životního prostředí
  2. Řadíme zde také porozumění sobě samému (svým myšlenkám, přesvědčení, pocitům a motivaci) a dále porozumění jazyku a komunikaci

Kompetence pro demokratickou kulturu

  1. Mezi hodnoty patří lidská důstojnost a lidská práva, kulturní rozmanitost a demokracie, spravedlnost, čestnost, rovnost a právní stát
  2. Postoje zahrnují odpovědnost, sebedůvěru, toleranci k nejednoznačnému, občanskou uvědomělost, respekt a otevřenost ke kulturní jinakosti a k odlišným přesvědčením a názorům
  3. Odkaz k podrobnému prostudování: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=79114&view=13088

Zkus vysvětlit, co je kompetence pro demokratickou kulturu?

  1. Souhrn dovedností, znalostí, hodnot a postojů občana demokratické společnosti, který se aktivně podílí na demokratické kultuře.

Lidská práva

  1. Lidská práva jsou práva fyzických osob, týkají se plného rozvoje lidského potenciálu
  2. Tradičně se lidská práva dělí na občanská, politická, sociální, hospodářská a kulturní
  3. Základy všech moderních listin lidských práv položily Deklarace nezávislosti USA (1776) a francouzská Deklarace práv člověka a občana (1789)

Lidská práva

  1. Mezi důležité dokumenty z této oblasti patří Všeobecná deklarace lidských práv (přijata Valným shromážděním OSN v roce 1948), která označila všechny lidské bytosti za svobodné a rovnoprávné bez ohledu na pohlaví, rasu, národnost a náboženství
  2. V České republice byla v roce 1992 přijata Listina základních práv a svobod, která se stala součástí ústavního pořádku ČR. Je stejně závazná jako Ústava, proto s ní musí být všechny zákony a normy v souladu

Pojem a cíle studentského parlamentu

Studentský parlament je významným nástrojem pro uplatňování demokratických principů ve škole a napomáhá vychovat zodpovědného občana

Cíle studentského parlamentu:
  1. Zlepšit vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi spolužáky v daném třídním kolektivu, učiteli a ostatními zaměstnanci školy
  2. Aktivně se zapojovat do dění ve škole
  3. Podporovat informovanost napříč školou
  4. Přispívat ke zvýšení zájmu studentů o školní společenství

Přípravná fáze pro vznik studentského parlamentu

  1. Získat pro myšlenku kvalitně působícího studentského parlamentu ředitele školy
  2. Přesvědčit o významu parlamentu učitelský sbor
  3. Vybrat koordinátora
  4. Motivovat žáky. Přípravné období se může protáhnout na 1 až 2 roky.

Co nepatří do cílů studentského parlamentu?




Formální podmínky

  1. Přesné stanovení termínu schůzek
  2. Vlastní prostor pro setkávání
  3. Jasně stanovené místo pro propagaci
  4. Potřebné technické a kancelářské vybavení
  5. Vytvoření smluv mezi členy parlamentu a školou
  6. Vyjasnění způsobu financování

Stanovy studentského parlamentu

  1. Základní pravidla, která budou všemi akceptována
  2. Vycházejí z vnitřních potřeb a podmínek vlastních studentských parlamentů
  3. Přispívají k uvědomí si vážnosti a jedinečnosti parlamentu, ke zvýšení zodpovědnosti vůči práci pro celek
  4. Při sestavování se lze inspirovat dokumenty a vnitřními předpisy různých politických stran, spolků a společností

Povinnosti členů studentského parlamentu

  1. Zástupci tříd jsou povinni informovat své spolužáky o průběhu jednání parlamentu a sdělit výsledky návrhů, požadavků či jiných rozhodnutí
  2. Každý člen konzultuje problémy se svými spolužáky a jejich případné návrhy předkládá parlamentu
  3. Každý zástupce třídy svolá mimořádné zasedání parlamentu, pokud je o to požádán více než 50 % žáků třídy pro vyřešení problému ve škole

Zodpověz, zda se jedná o správné či nesprávné tvrzení

Parlament by si měl zvolit prostor pro setkávání.
Parlament by se měl dohodnout na způsobu oblékání na schůzky.
Měla by se vytvořit smlouva mezi členy parlamentu a školou.

Práva členů studentského parlamentu

  1. Vznášet dotazy v případě nejasností ohledně výuky nebo provozu školy
  2. Seznámit se s výsledky každého projednávaného návrhu nebo připomínky
  3. Vyslovit svůj názor
  4. Spolupracovat se třídou

Rozdělení rolí a funkcí

  1. Volené funkce:
    předseda studentského parlamentu
    místopředseda studentského parlamentu
  2. Další funkce:
    zapisovatel
    propagace
  3. Role:
    vyplývají z náplně práce
    přínosné je, pokud se mohou střídat

Osoba koordinátora

  1. Učitel, který partnersky vede studentský parlament
  2. Úkoly koordinátora:
  3. Spolupracuje s vedením školy
  4. Vyjednává základní podmínky pro školní parlament
  5. Podporuje dialog mezi parlamentem a pedagogy
  6. Učí žáky přebírat odpovědnost za práci
  7. Plánuje krátkodobé a dlouhodobé cíle parlamentu
  8. Pomáhá žákům získávat nezbytné parlamentní dovednosti
  9. Pracuje na svém růstu

Metody práce

  1. Diskuze
  2. Skupinová práce
  3. SWOT analýza – využívá se při hodnocení a plánování jednotlivých akcí
  4. Brainstorming – slouží k třídění nápadů při diskuzi
  5. Dotazník
  6. Práce na projektech – ve středu zájmu jsou skupinové procesy
  7. Didaktická hra

Kdo se může stát osobou koordinátora?





Nástroje propagace

  1. Sociální sítě – okamžité informace
  2. Nástěnka
  3. Webové stránky – na stránkách školy vymezen prostor pro studentský parlament
  4. Školní rozhlas
  5. Školní časopis
  6. Třídnická hodina

Česká středoškolská unie (spolupráce)

  1. Sdružuje parlamenty z celé republiky, podporuje jejich činnost, propojuje jejich členy
  2. Každý student střední školy může být jejím členem
  3. Od svého vzniku (2013) se zasazuje o kvalitu, prostupnost a demokratičnost vzdělávání
  4. Prezentuje a prosazuje názory středoškoláků na oblast vzdělávání, podněcuje diskusi a uskutečňuje vlastní akce a projekty.
  5. Další informace: https://stredoskolskaunie.cz/

Člověk v tísni (spolupráce)

  1. Nevládní nezisková organizace vycházející z myšlenek humanismu, svobody, rovnosti a solidarity
  2. Společnost vznikla v roce 1992 a jejím ředitelem je od svého vzniku Šimon Pánek
  3. Její činnost vychází z osobní iniciativy a aktivity stovek zaměstnanců a dobrovolníků
  4. Je součástí občanské společnosti

Člověk v tísni (spolupráce)

  1. Aktivně se věnuje vzdělávání a osvětě, konkrétně problematice chudoby, rozvojové spolupráci, migraci nebo porušování lidských práv
  2. Vytvářejí vzdělávací a informační programy (Jeden svět, Studentské volby, Příběhy bezpráví, Hledá se LEADr.)
  3. Podrobnější prostudování: https://www.clovekvtisni.cz/

Zkus vyjmenovat metody práce

  1. Diskuze
  2. Skupinová práce
  3. SWOT analýza
  4. Brainstorming
  5. Dotazník
  6. Didaktická hra
  7. Práce na projektech

Charita (spolupráce)

  1. Nezisková humanitární organizace zřizovaná římskokatolickou církví
  2. Náplní její činnosti je pomoc lidem v tísni a sociální nouzi bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství nebo politické názory
  3. Žáci mohou organizaci pomáhat formou dobrovolnictví nebo finančním příspěvkem podpořit její činnost
  4. Podrobněji o formě dobrovolnictví a možné spolupráci: https://www.charita.cz/

Obecní úřad (spolupráce)

  1. Orgán obce, ve městech se nazývá městský úřad, ve statutárních městech magistrát
  2. Úkoly obecního úřadu:
  3. Podávat informace občanům
  4. Plnit úkoly uložené zastupitelstvem obce
  5. Pomáhat výborům a komisím v jejich činnosti
  6. Vykonávat státní správu

Obecní úřad (spolupráce)

  1. Základním orgánem obce je zastupitelstvo obce
  2. Obecní zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce
  3. Zasedání jsou veřejná
  4. Rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce, to znamená, že jsou v zájmu obce a občanů
  5. Podporuje kulturní život v obci a spolupracuje s různými spolky.

Příklady možné spolupráce

  1. Školská rada
  2. Zřizována při základních, středních a vyšších odborných školách
  3. Členy školské rady jsou zákonní zástupci nezletilých studentů či zletilí studenti, zástupci zřizovatele školy a pedagogičtí pracovníci
  4. Školská rada se vyjadřuje ke školním vzdělávacím programům, schvaluje školní řád, vyjadřuje se ke koncepci rozvoje školy, schvaluje výroční zprávu o činnosti školy

Příklady možné spolupráce

  1. Kluby, sdružení přátel školy
  2. Jsou občanská sdružení (od roku 2014 spolky), která vznikají za účelem zlepšení podmínek studentů ve škole
  3. Pomáhají zejména materiálně
  4. Zaměřují se na organizování mimoškolní činnosti studentů, pořádání soutěží, kulturního a společenského života školy

S kterými úřady (institucemi) může studentský parlament spolupracovat?

  1. Obecní úřad
  2. Charity
  3. Školská rada
  4. Česká středoškolská unie

Komunikace

  1. Slouží ke správnému a efektivnímu fungování studentského parlamentu
  2. Probíhá na různých stupních:
  3. v rámci parlamentu – pravidelné schůzky, pro rychlá sdělení a okamžitá rozhodnutí využívají i sociální sítě
  4. v rámci školy – se studenty ve třídě, s učiteli
  5. s dalšími parlamenty – v rámci města (společné akce), v rámci ČR (předávání zkušeností)

Historie voleb

  1. První volby v českých zemích (do nového říšského sněmu) se uskutečnily roku 1848 (poté zanikly)
  2. Volební právo bylo obnoveno v 60. letech 19. století
  3. Všeobecné volební právo omezené na muže bylo zavedeno až při volební reformě v roce 1907
  4. V Ústavě ČSR z roku 1920 již bylo zakotveno všeobecné, přímé, rovné a tajné volební právo
  5. První volby v poválečném Československu se konaly v květnu roku 1946
  6. Přívlastek demokratické získaly volby až v roce 1990

Volební právo žen

  1. První shromáždění na podporu práv žen se konalo v roce 1848 v USA
  2. Prvním státem, který přiznal ženám volební právo, byl Nový Zéland (1893), z evropských zemí patří prim Finsku
  3. Významnými mezníky pro boj za volební právo žen se staly světové války
  4. Poslední zemí v Evropě, kde bylo zavedeno volební právo pro ženy, bylo Švýcarsko (1971)
  5. Poslední zemí světa, která ženám volební právo přiznala, byla absolutistická Saudská Arábie (2015)

Vzpomeneš si, ve kterém roce se uskutečnily první volby v českých zemích?




Funkce voleb

  1. Umožňují pokojnou změnu vlády
  2. Určují reprezentaci, zjišťují aktuální rozložení politických sil ve společnosti
  3. Udělují legitimitu parlamentu a vládě
  4. Zahrnují zpětnou vazbu pro politiky i občany
  5. Vyjadřují mínění voličů a posilují občanské vědomí
  6. Poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku

Znaky voleb

  1. Svobodné – volič má svobodný výběr mezi politickými subjekty, volí svobodně a bez nátlaku
  2. Všeobecné – aktivní volební právo (volit) a pasivní volební právo (být volen) má občan po dosažení věkové hranice, bez ohledu na pohlaví, národnost, rasovou či etnickou příslušnost, politické přesvědčení
  3. Rovné – hlasy všech voličů mají stejnou platnost
  4. Přímé – voliči hlasují přímo pro politické subjekty nebo pro jednotlivé kandidáty
  5. Tajné – volič projeví svoji politickou vůli a přízeň určitému politickému subjektu bez jakékoliv kontroly hlasování

Druhy voleb

  1. Parlamentní – do Poslanecké sněmovny a Senátu a do Evropského parlamentu
  2. Komunální – do zastupitelstva kraje a obce
  3. Prezidentské

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

  1. Konají se podle zásady poměrného zastoupení ve 14 volebních krajích
  2. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na čtyři roky
  3. Poslancem může být zvolen každý, kdo dosáhl 21 let
  4. Každá politická strana sestaví nejpozději 66 dnů před volbami kandidátní listiny
  5. Volič zvolí jednu z nich, může využít možnosti preferenčních hlasů

Volby do Senátu Parlamentu ČR

  1. Konají se podle zásady většinového systému v 81 volebních obvodech (v každém obvodu jeden senátor)
  2. Senátoři jsou voleni na šest let, každé dva roky se obnovuje třetina
  3. Senátorem může být občan starší 40 let
  4. Kandidáty přihlašují politické strany nebo si kandidát může podat přihlášku sám, ta ale musí být doplněna peticí s nejméně 1 000 podpisů voličů
  5. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Pokud žádný z kandidátů nedosáhne 50 % hlasů, koná se druhé kolo. Mandát získá ten, který obdrží ve druhém kole více hlasů

Vzpomeneš si, jaké máme druhy voleb?




Volby do zastupitelstva kraje

  1. Počet členů zastupitelstva se určuje podle počtu obyvatel v kraji
  2. Právo volit a být volen má občan starší 18 let, který trvale pobývá v daném kraji
  3. Volby se konají podle podobných pravidel jako do Poslanecké sněmovny

Volby do zastupitelstva obce

  1. Zastupitelstvo se skládá z členů, jejichž počet stanoví na každé volební období stávající zastupitelstvo podle počtu obyvatel obce
  2. Volby se konají každé čtyři roky
  3. Volby se konají podle podobných pravidel jako do Poslanecké sněmovny

Prezidentské volby

  1. Prezident České republiky je od roku 2012 volen přímou volbou
  2. Prezidentem může být zvolen bezúhonný občan, který dosáhl věku 40 let
  3. Funkční období je pětileté a nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou
  4. Podmínkou k podání kandidatury je získání podpory 20 poslanců nebo 10 senátorů
  5. Další možností je získání 50 000 podpisů občanů na petici

Volby do Evropského parlamentu

  1. Poslanci jsou voleni na pět let
  2. Česká republika zde má celkem 21 poslanců
  3. Volební systém v rámci států EU není jednotný, liší se podle tradic a pravidel jednotlivých členských zemí
  4. V České republice se uplatňuje systém poměrného zastoupení

Politické strany - ANO

  1. Politické hnutí, které roku 2012 založil Andrej Babiš
  2. Vzniklo jako občanská iniciativa ANO 2011 (Akce nespokojených občanů) kritizující korupci a poměry v Česku
  3. K hlavním bodům programu patří boj s korupcí a nehospodárností, práce pro lidi a naši zem, bezpečnost, efektivní a hospodárný stát, investice do naší země a našich lidí

Politické strany - ODS (Občanská demokratická strana)

  1. Liberálně konzervativní pravicová strana
  2. Program: nízké daně, zdravé veřejné finance, nezadlužená budoucnost, adresný sociální systém, snižování byrokracie a uvolněné podnikání
  3. Strana vznikla roku 1991 po rozpadu Občanského fóra
  4. Zakladatelem a dlouholetým předsedou (do roku 2002) byl Václav Klaus
  5. Na postu předsedy se vystřídali Mirek Topolánek a Petr Nečas
  6. Nyní je předsedou Petr Fiala

Politické strany - Piráti (Česká strana pirátská)

  1. Založena v roce 2009
  2. Předsedou je Ivan Bartoš
  3. Strana ve svém programu prosazuje transparentnost, osobní odpovědnost, boj proti korupci, zmenšení státní byrokracie, účast veřejnosti na demokratickém rozhodování, důraz klade na právní stát a ochranu soukromí
  4. V komunálních volbách uspěli v řadě obcí, v Praze obsadili post primátora

Politické strany - SPD (Svoboda a přímá demokracie)

  1. Pravicové hnutí, založené v roce 2015
  2. Předsedou je Tomio Okamura
  3. Prosazuje přímou demokracii, omezení imigrace, odvolatelnost politiků, zavedení referenda

Politické strany - ČSSD (Česká strana sociálně demokratická)

  1. Největší levicová politická strana, jejíž počátky spadají do konce 19. století
  2. Po komunistickém převratu (1948) byla její činnost protiprávně ukončena nuceným sloučením s KSČ
  3. Po roce 1989 obnovila svou činnost a v následujících letech výrazně stoupl její vliv
  4. Současný název získala v roce 1993, kdy byl do jejího čela zvolen Miloš Zeman (do roku 2001)
  5. Nástupci Miloše Zemana byli Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek a Bohuslav Sobotka, v současné době stranu vede Jan Hamáček
  6. Strana se hlásí k vizi sociálně spravedlivé demokratické společnosti

Politické strany - KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy)

  1. Vznikla v roce 1990
  2. Od činnosti KSČ (před revolucí 1989 jediná politická alternativa) se několikrát zásadně distancovala
  3. Hlásí se k sociálnímu liberalismu
  4. Předsedou je Vojtěch Filip

Politické strany - KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová)

  1. Vznikla roku 1919, ale její existence byla v minulosti dvakrát přerušena
  2. Zaujímá pozici středu politické scény
  3. Za své priority považuje podporu rodiny, kvalitního školství, venkova, zemědělství a drobných živnostníků, prosazování křesťanských hodnot
  4. K nejvýraznějším osobnostem porevolučního vývoje strany patřili Josef Lux, Cyril Svoboda, Jiří Čunek
  5. Současným předsedou je Pavel Bělobrádek (od 2010)

Politické strany - TOP 09

  1. Liberálně konzervativní středopravicová strana
  2. Název strany vyjadřuje i její základní principy: tradici, odpovědnost a prosperitu
  3. Klade důraz na stabilitu veřejného rozpočtu a nezvyšování státního dluhu
  4. Prvním předsedou byl Karel Schwarzenberg, kterého vystřídal Miroslav Kalousek

Politické strany - STAN (Starostové a nezávislí)

  1. Politické hnutí zaměřené na komunální politiku
  2. K základním prioritám patří odpovědné hospodaření, kvalitní systém vzdělání, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví
  3. Předsedou je Petr Gazdík

Zkus vyjmenovat hlavní politické strany v České republice

  1. ANO
  2. ODS
  3. ČSSD
  4. Piráti
  5. KSČM
  6. KDU-ČSL
  7. TOP 09
  8. STAN

Volby „nanečisto“

  1. Projekt Studentské volby vytvořila organizace Člověk v tísni
  2. Cílem je seznámit studenty s principy demokratických voleb a volebním systémem
  3. Volby „nanečisto“ se konají vždy před vybranými reálnými volbami
  4. Projekt Studentské volby učí studenty pracovat s informacemi, rozpoznat nástroje sloužící k přesvědčování voličů při předvolebních kampaních, formulovat své názory, hodnotit práci politiků

Volby do studentského parlamentu

  1. Kritéria výběru volebního systému
  2. Stanovení hranice počtu členů parlamentu
  3. Volba zástupců ze všech tříd, či pouze z ročníku
  4. Každoroční obměna studentů nebo pouze doplňovací volby za odcházející studenty
  5. Ideální volební systém neexistuje, vycházíme vždy z vlastních zkušeností a podmínek každé školy

Volby do studentského parlamentu

  1. Model volebního systému (stanovená pravidla)
  2. Zajistit přirozenou komunikaci mezi parlamentem a studenty třídy – do parlamentu jsou tedy voleni zástupci všech tříd, každá třída má v parlamentu svého zástupce
  3. Nepřekročit hranici 15 členů parlamentu – počet by měl být přiměřený, aby studentská rada byla orgánem operativním. Spodní hranici stanovit na sedm. Pokud mají školy méně než sedm tříd, volíme dva zástupce za třídu

Volby do studentského parlamentu

  1. Řádné volby – příprava
  2. Konají se během září
  3. Termín určí ředitel školy
  4. Do nominace se může přihlásit každý žák třídy, může být také navržen spolužákem
  5. Návrhy shromažďuje třídní učitel
  6. Týden před volbami se na veřejném místě ve třídě vyvěsí nominace
  7. Může následovat „předvolební kampaň“ (dohodnutým způsobem – např. formou prezentace v třídnické hodině)

Volby do studentského parlamentu

  1. Řádné volby – den voleb
  2. Každý volič si vyzvedne hlasovací lístek, kde jsou uvedena jména kandidátů
  3. Volič zaškrtne jedno jméno a odevzdá lístek do zapečetěné urny
  4. Volební komise spočítá hlasy a vyhlásí výsledky
  5. Z 1. kola postupují dva kandidáti
  6. Pokud by první kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů, 2. kolo se nekoná
  7. Případné 2. kolo se koná následující den s dodržením stejného postupu

Jaký je ideální počet členů studentského parlamentu?

  1. 15

Volby do studentského parlamentu

  1. Jiný způsob volby
  2. Studenti volí pomocí tabletu v nainstalovaném programu, který zajistí IT specialista
  3. Pravidla volby zůstávají zachována jako u voleb probíhajících přes hlasovací lístky

Volby do studentského parlamentu

  1. Uvedení do úřadu
  2. Zvolení zástupci jednotlivých tříd jsou oficiálně uvedeni do úřadu ředitelem školy
  3. Před celou školou mohou složit slib a podepsat listinu
  4. Smlouvy mohou podpořit význam a vážnost parlamentu

Volby vedení

  1. Volené funkce:
  2. Předseda studentského parlamentu
  3. Místopředseda studentského parlamentu
  4. Volby se uskuteční podle stejných pravidel jako ve třídách při volbě zástupců tříd
  5. Doporučení:
  6. Před volbou vedení je vhodné uspořádat výjezdní seminář, kde by se členové studentského parlamentu mohli lépe poznat

Volby vedení

  1. Předseda studentského parlamentu
  2. Je volen nadpoloviční většinou všech řádně zvolených členů studentského parlamentu na dobu jednoho školního roku
  3. Svolává a řídí jednání studentského parlamentu
  4. Předává požadavky a náměty studentů vedení školy
  5. Zastupuje studentský parlament při jednáních

Kdo oficiálně uvede studenty do parlamentu?




Volby vedení

  1. Místopředseda studentského parlamentu
  2. Je volen nadpoloviční většinou všech řádně zvolených členů studentského parlamentu na dobu jednoho školního roku
  3. V nepřítomnosti předsedy studentského parlamentu přebírá všechna jeho práva a povinnosti
  4. Pořizuje zápisy z jednotlivých jednání

Volby vedení

  1. Členové studentského parlamentu
  2. Účast na jednáních řádně zvolených členů studentského parlamentu je povinná
  3. Nemůže-li se řádně zvolený člen zúčastnit setkání studentského parlamentu, zastupuje ho žák, kterého si sám předem určí
  4. Členové studentského parlamentu mají právo předkládat své náměty, podněty, návrhy třídy, mají právo hlasovat

Způsob práce studentského parlamentu

  1. Cíle studentského parlamentu
  2. Informovat studenty o dění na škole
  3. Zastupovat žáky při jednáních s vedením školy a učiteli
  4. Prosazovat a hájit práva a zájmy studentů
  5. Podporovat spolupráci a vzájemné porozumění mezi mladými lidmi všeobecně
  6. Podporovat studentské organizace a aktivity určené dětem

Způsob práce studentského parlamentu

  1. Jednání studentského parlamentu
  2. Jednání zahajuje, řídí a ukončuje předseda studentského parlamentu
  3. Jednání probíhá podle předem zveřejněného programu
  4. Každý člen parlamentu má právo se k projednávané problematice vyjádřit
  5. Hlasovat o projednávaných bodech programu mohou pouze členové parlamentu
  6. Z každého jednání je vyhotoven zápis o průběhu jednání a jeho závěrech, který je zveřejněn

Způsob práce studentského parlamentu

  1. Hlasování
  2. Každý člen studentského parlamentu má jeden platný hlas
  3. Zasedání je usnášeníschopné, je-li přítomno alespoň 60 % členů parlamentu
  4. Pro přijetí návrhu se musí vyslovit nadpoloviční většina přítomných členů
  5. Schválené, či zamítnuté body vstupují v platnost po skončení jednání

Co nepatří mezi hlavní cíle studentského parlamentu?




Aktivity studentského parlamentu

  1. Plán akcí
  2. Pomoc při realizaci akcí školy
  3. Vlastní nápady a projekty
  4. Zaměřit se na kvalitu, dotahovat projekty, promýšlet všechny detaily
  5. Zjišťovat zájem žáků pomocí anket

Aktivity studentského parlamentu

  1. Příklady akcí
  2. Přivítání studentů prvních ročníků (imatrikulace nově přijatých studentů)
  3. Liga tříd – celoroční sportovní soutěž
  4. Vánoční jarmark, školní ples, Majáles
  5. Setkání absolventů
  6. Zahradní slavnost (rozloučení se školním rokem)
  7. Besedy se zajímavými hosty z politického, kulturního nebo společenského života
  8. Charitativní sbírky
  9. Promítání filmů – filmové noci

Aktivity studentského parlamentu

  1. Postup při realizaci akce
  2. Výběr – shromažďování a zvažování nápadů
  3. Rozdělení rolí, plánování zajištění akce
  4. Předložení návrhu řediteli školy
  5. Propagace – informujeme žáky školy o svém záměru
  6. Realizace akce – samotné uskutečnění projektu
  7. Zhodnocení – záznam postřehů z proběhlé akce

Kolik hlasů má každý člen studentského parlamentu?




Evaluace a autoevaluace

  1. Evaluace a autoevaluace mají úzkou souvislost
  2. Východiskem pro evaluaci je sebereflexe a zpětná vazba
  3. Pokud má proces plně fungovat, musí začít u člověka samotného
  4. Je žádoucí sebekriticky zhodnotit výsledky své činnosti a vyvodit z nich patřičné závěry
  5. Aktivity spojené s reflexí zahrnují vedení deníků, záznamů, protokolů, zápisů

Evaluace a autoevaluace

  1. Hodnocení činnosti studentského parlamentu
  2. Hodnocení činnosti parlamentu z pozice koordinátora
  3. Hodnocení činnosti parlamentu z pozice předsedy a jednotlivých členů studentského parlamentu
  4. Hodnocení činnosti práce koordinátora a jeho týmu

Jak se nazývá hodnocení činnosti parlamentu jiným slovem?

  1. EVALUACE

Literatura a zdroje

  1. Kol. autorů, Odmaturuj ze společenských věd, Brno: DIDAKTIS 2004
  2. Sochrová, M. Dějepis II v kostce, Havlíčkův Brod: Fragment 2004
  3. http://ksv.upol.cz/txt/DejinyCSR.pdf
  4. https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=79114&view=13088
  5. http://www.obcanskevzdelavani.cz/
  6. https://stredoskolskaunie.cz/
  7. https://www.unicef.cz/
  8. https://europa.eu/youth/EU_cs
  9. https://www.jsns.cz/projekty/studentske-volby

Literatura a zdroje

  1. https://www.clovekvtisni.cz/
  2. https://www.postbellum.cz/
  3. https://www.feminismus.cz/cz/clanky/nekonecny-boj-za-rovnopravnost
  4. https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/
  5. https://www.volby.cz/
  6. https://www.charita.cz/
Nyní přejdi na závěrečný test, v případě 80%ní úspěšnosti si můžeš vygenerovat certifikát. Po absolvování testu prosím vyplň hodnotící dotazník.
Vítejte v e-learningu!
Pokračujte dále.
Helper
Pokračujte kliknutím
na modrou šipku
nebo zmáčkněte mezerník.
Helper

Expresní kurz okamžitě!

Přeskočit rovnou na test Restartovat prezentaci

Přeskočte celou prezentaci rovnou na závěrečný test.

Po testu Vám bude vystaven certifikát o dokončení!